Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala včera úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává od počátku loňského května na historickém minimu 0,75 procenta. Analytici tento krok očekávali.

Pro ponechání sazeb beze změny hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady; dva hlasovali pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu.

Na minulém měnovém zasedání 5. května hlasovalo pro ponechání sazeb beze změny rovněž pět členů rady. Pro růst sazeb tehdy hlasovali Eva Zamrazilová a Kamil Janáček.

Jedním z důvodů, proč včera bankovní rada ponechala úrokové sazby beze změny, je podle viceguvernéra ČNB Vladimíra Tomšíka očekávání, že inflace bude v horizontu měnové politiky - tedy za šest až osm čtvrtletí - blízko dvouprocentního inflačního cíle.

Centrální banka podle Tomšíka očekává, že tržní úrokové sazby se budou v nejbližším období držet poblíž stávajících hodnot. Následovat by měl jejich pozvolný růst, a to počínaje posledním čtvrtletím letošního roku.

"Údaje z reálné ekonomiky potvrzují ekonomické oživení. Ale nyní nezvyšujeme sazby proto, že nevidíme domácí poptávku a růst inflačních tlaků. Když ale přijdou v následujících týdnech nové informace, může se stát, že se posune termín zvyšování úrokových sazeb," uvedl Tomšík.

K aktuálnímu vývoji ekonomiky Tomšík řekl, že hlavním tahounem růstu v prvním čtvrtletí se ukázal příspěvek čistého exportu. "Ten tvořil 2,5 procenta z celkového růstu 2,8 procenta. Má to dopady na měnovou politiku, protože díky čistým exportům není struktura růstu ekonomiky proinflační. A čistý export se navíc projeví v posilování koruny, což rovněž koriguje inflaci," řekl Tomšík.

Zatímco v prvním čtvrtletí vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) o 2,8 procenta, centrální banka očekávala růst o 2,3 procenta.

Inflace byla v květnu vyšší, než ČNB předpokládala. "Inflační tlaky jsou, ale pouze ze strany cen komodit, a ne kvůli domácí poptávce," upozornil Tomšík. Mzdy rostly rychleji, než ČNB odhadovala. "Reálná mzda však rostla jen mírně," podotkl viceguvernér. Naopak mírně nižší byla proti odhadům ČNB nezaměstnanost, což podle Tomšíka značí právě ekonomické oživení.

Rizika pro vývoj odhadovaný ČNB jsou podle Tomšíka vyrovnaná. Ve prospěch růstu cen může působit vyšší aktuální inflace. "Jako proinflační riziko byly vyhodnoceny především rostoucí ceny potravin. Nevíme, jak se budou vyvíjet nadále," upozornil Tomšík. Dále to může být méně protiinflační vývoj tuzemské ekonomiky a očekávané zvýšení nižší sazby daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent od roku 2012.

Proti růstu cen by mohly působit dluhové problémy některých zemí eurozóny a nižší výhled úrokových sazeb v zahraničí. "Neočekává se již tak velký růst úrokových sazeb jako před šesti a sedmi týdny," poznamenal Tomšík.

ČNB bude od 1. července společně se záznamem z jednání bankovní rady publikovat i graf rizik prognózy inflace. Díky tomu bude podle Tomšíka možné si přečíst všechna rizika pro vývoj inflace, která budou i číselně vyjádřena.


Údaje z reálné ekonomiky potvrzují ekonomické oživení. Ale nyní nezvyšujeme sazby proto, že nevidíme domácí poptávku a růst inflačních tlaků.
Vladimír Tomšík, viceguvernér ČNB