Na dnešek plánovaný start Atlantisu má být vůbec posledním letem amerického raketoplánu do vesmíru.Tečka za programem raketoplánů je i trochu symbolická. Když Atlantis vzlétl na podzim roku 1985 poprvé, nesl supertajnou družici určenou ke sledování Sovětského svazu. Tentokrát je ale nacpaný zásobami a náhradními díly pro Mezinárodní kosmickou stanici, která je společným americko-ruským projektem.
Tečka, kterou by měl dnes Atlantis udělat, bude mít i lehce nahořklou příchuť: jakmile floridský vítr rozfouká stopy spalin z motorů raketoplánu, přijdou Spojené státy o status kosmické supervelmoci. Ano, země, která dokázala poslat člověka na Měsíc, již zítra nebude schopna poslat do vesmíru vlastními silami svého astronauta. (Takovou schopnost budou mít nyní jen Rusko a Čína.) Ještě tristnější je ale konstatování, že USA dnes netuší, kdy vlastně se americký astronaut znovu vydá do vesmíru americkou lodí.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení