Zpráva o smrti Zdeňka Sýkory mě zastihla při pravidelné vyjížďce na kole kolem ruzyňského letiště, jenom nedaleko od Jenče, kde budovu Řízení letového provozu vyzdobil rozsáhlou nástěnnou malbou. Před očima se mi rozběhly její barevné linie připomínající divokou vegetaci. Nebyl jsem tou informací šokován ani zaskočen. Je-li někomu více než devadesát let, tak už se každý nový den pokládá za dar, a pakliže jej někdo dokáže ještě navíc vyplnit nádhernou tvorbou - jako to Zdeněk Sýkora až neuvěřitelně dlouho zvládal -, můžeme mluvit o naplněné existenci, o níž každý sní. Dožít se vysokého věku je sice krásné, ale samo o sobě to zvláštní zásluha není: důležité zůstává jen to, je-li takto obdařený člověk schopen nabídnutý dar využít. Jemu se to povedlo.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se