Krize eurozóny vrcholí. Řecko je insolventní, dluhopisy Portugalska a Irska se pohybují v rizikovém pásmu. O přístup na trh by mohlo přijít i Španělsko, které má problém nejen s rozpočtem, ale nově také s politickou nestabilitou. Finančnímu tlaku nyní čelí i Itálie.
V příštím roce řecký veřejný dluh přesáhne 160 procent HDP a dále poroste. Záchrana (Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou centrální bankou a Evropským mechanismem finanční stability) je extrémně nákladná a vzhledem k odporu voličů politicky téměř nemožná. Francouzský návrh, aby banky dobrovolně převedly půjčky na nové, s delší splatností, končí fiaskem: Řekové by v takovém případě museli platit vysoké úroky. Odkup dluhu by zase znamenal rozsáhlé mrhání veřejnými prostředky, protože hodnota dluhu při odkupech narůstá, což prospívá věřitelům, ne však dlužníkovi. Jediným rozumným řešením je proto tržníale nátlaková - restrukturalizace celého řeckého dluhu. Jak na to, aniž by oddlužení vedlo k rozsáhlým ztrátám řeckých a zahraničních bank, které vlastní řecký dluh?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
