Země, jejíž obyvatelé byli takřka pyšní na to, že se v ní nic zvláštního neděje. Tento autoportrét Norska se po pátečním atentátu dramaticky proměnil a Norové nyní zažívají stejné překvapivě bolestné pocity jako kdysi jejich sousedé Švédové, když v únoru 1986 byl na ulici ve Stockholmu z blízkosti zastřelen premiér Olof Palme.
Necelých pět milionů obyvatel skandinávské země bylo až dosud zvyklých na záviděníhodné postavení těch, kteří mohou zdálky přihlížet všem konfliktům ve světě. Zemi, kde se každoročně 10. prosince oceňuje laureát Nobelovy ceny míru, však přesto nejsou události ve světě lhostejné. Naopak, Norsko si vybudovalo úctyhodnou tradici státu, který dokáže zprostředkovat pomoc i v tak složitých problémech, jako je konflikt mezi Izraelci a Palestinci. Jejich dohoda z roku 1993 dokonce nese jméno norského hlavního města. V minulém desetiletí se Norsko snažilo zprostředkovat kontakt i ve vleklém konfliktu mezi vládou na Srí Lance a tamilskými separatisty.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
