Podléška ze Siria
F. Rofelín, 1939

Médium usedne ke stolu nebo k malířskému stojanu a položí prostě ruku s tužkou (štětcem) na papír (plátno), o nic se nestarajíc... Ruka mu kreslí sama." Tak psal v roce 1925 časopis Zlatá Praha o takzvaných medijních kresbách, tedy výtvarných projevech jedinců, skrze něž měl promlouvat jiný svět.

Lidé oddávající se u nás na konci 19. a v prvních čtyřech desetiletích 20. století spiritismu se údajně počítali na desetitisíce, ba statisíce. Číslo zní nadsazeně, ale přesné počty už nikdo nezjistí. Pravdou však je, že i sociálně zaměřený realistický spisovatel Antal Stašek věnoval už roku 1896 stoupencům duchařiny knihu, jejíž název bude minimálně povědomý každému maturantovi - Blouznivci našich hor. A pravdou také je, že spiritisté zakládali spolky, pořádali sjezdy (zdravici jim dokonce zaslala kancelář prezidenta Masaryka) a vydávali časopisy s mrazivými názvy Hvězda záhrobní či Posel záhrobní - ten vycházel s měsíční periodicitou bez přerušení bezmála čtyřicet let až do roku 1939. Především se však věnovali svým seancím a ti senzitivní z nich - média - nejen komunikaci se "záhrobím", ale také kresbě.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se