Polský strojírenský průmysl

Strojírenský průmysl v Polsku se během posledních let vyvíjí velice dynamicky. V období 2003-2007 dynamika jeho růstu dosáhla dvouciferné hodnoty. V roce 2009 hodnota strojírenského průmyslu činila 22,5 mld. PLN a v roce 2010 až 23,9 mld. PLN. Během následujících let by se tempo růstu mělo udržovat na roční úrovni 9 %. Mezi cca 7500 podniky v tomto odvětví největší aktivitu prokazují firmy ve vojvodstvích Mazovském, Slezském a Velkopolském. Přibližně 80 % z nich lze zařadit do skupiny mikropodniků, které zaměstnávají méně než 10 osob.

Strojírenský průmysl v Polsku lze rozdělit do pěti základních oborů:

stroje pro všeobecné účely (motory, turbíny, čerpadla, kompresory),
ostatní stroje pro všeobecné účely (pece, zdvihací zařízení, kancelářské stroje),
stroje a mechanické nářadí (obráběcí stroje, mechanické nářadí),
zemědělské a lesní stroje,
ostatní stroje pro speciální účely (hutnické, těžební, potravinářské, textilní, papírenské stroje atp.)

V roce 2010 největší podíl v tomto odvětví měly stroje pro všeobecné účely, které tvořily 34,3 % hodnoty výroby strojírenského odvětví. U ostatních strojů pro všeobecné účely a pro speciální účely činil tento podíl více než 20 %.

Export výrobků polského strojírenského průmyslu v roce 2010 směřoval především do Německa (24,3 %), Francie (8,6 %), Itálie (8,2 %), Velké Británie (7,3 %), Nizozemska (4,7 %), Španělska (3,9 %) a České republiky (3,8 %). V případě importu dominovalo rovněž Německo (22,1 %), na dalších místech cfigurovala Čína (14,8 %), Itálie (7,0 %), Jižní Korea (6,1 %) a Japonsko (4,5 %); Česká republika se umístila na 9. pozici s podílem 3,4 %.

Polský hutní průmysl

Polský hutní průmysl zažívá prudký vzestup, který souvisí s pozicí Polska jakožto největšího výrobce domácích spotřebičů v Evropě. Electrolux, Indesit, Fagor a BSH patří mezi jedny z mnoha zahraničních koncernů působících v Polsku v oblasti domácích spotřebičů. Také automobilový průmysl, jehož hnací silou je prodej městských aut, která jsou vyráběná v Polsku ve velkém množství, má podíl na růstu hutního průmyslu. Stavební průmysl těžící z výhod významných programů rozvoje infrastruktury, je také důležitým stimulem poptávky po kovových výrobcích. Je to výsledek mnoha projektů výstavby nových silnic, mostů a stadionů v celé zemi.

Polsko-česká obchodní výměna ve strojírenském a hutním průmyslu

Výrobky strojírenského a hutního průmyslu tvoří dominující komoditní skupiny polsko-české obchodní výměny. Podíl výrobků strojírenského průmyslu na polském exportu do České republiky v roce 2010 činil 27,4 % a na importu 33,8 %. Podíl hutních v těchto zónách. Jedná se samozřejmě o polské firmy, ale také o firmy zahraniční, jejichž profily činnosti souvisejí se strojírenským a hutním průmyslem. Na letošním MSV má svoje první opakování Česko-polské hospodářské fórum. Znamená to, že premiéra prokázala potřebnost takové akce... Česko-polské hospodářské fórum je nejprestižnějším setkáním zástupců státní správy, hospodářské samosprávy a podnikatelů z obou zemí, které je organizováno na území České republiky. Hlavním tématem letošního fóra, které se bude konat 4. října v Brně, bude předsednictví Polské republiky v Radě Evropské unie. Jeden z panelů bude věnován prezentaci a diskuzi na téma společných priorit na úrovni Evropské unie v oblasti energetického sektoru a vnitřního trhu. Je také plánován panel věnovaný technickým inovacím a procedurám jejich zavádění do hospodářství. Dalším důležitým diskusním tématem bude problematika polsko-české obchodní a investiční spolupráce, především otázky kooperace při infrastrukturních a energetických projektech, podíl na privatizačních procesech a problematika podnikání v obou zemích. Účastníci fóra budou mít také neopakovatelnou příležitost k seznámení a navázání přímých obchodních kontaktů. K účasti ve fóru v roli panelistů byli pozváni ministři hospodářských rezortů Polské a České republiky, šéfové organizací zaměstnavatelů, obchodních institucí, vládních a samosprávních organizací. První fórum se konalo 9. června 2010 v Praze a jeho tematickou náplní byl vliv členství v EU na ekonomickou situaci Polské a České republiky, rozvoj vzájemných ekonomických vztahů a také podpora investičního prostředí a podnikání v obou zemích. výrobků činil 19,8 % na exportu a 18,9 % na importu.

Mezi nejvýznamnější položky polského exportu do České republiky ve strojírenství patřily po prvních 5 měsících 2011 zážehové spalovací motory (126 mil. EUR), dráty a izolované kabely (66 mld. EUR), televizní přijímací zařízení (48,1 mil. EUR), vznětové spalovací motory (41,6 mil. EUR) a stroje pro automatické zpracování dat (25,5 mil. EUR). V případě importu dominovaly stroje pro automatické zpracování dat (62,6 mil. EUR), televizní přijímací zařízení (45,2 mil. EUR), součástky do spalovacích motorů (36,1 mil. EUR), dráty a izolované kabely (35,6 mil. EUR) a čerpadla na kapaliny (34,2 mil. EUR).

V hutním průmyslu největší podíl na exportu z Polska do České republiky měly měděné dráty (131,8 mil. EUR), ocelové a litinové tyče a pruty (122,9 mil. EUR), ploché výrobky z litiny a oceli (92,8 mil. EUR), odpady z litiny a oceli (20,3 mil.), surový hliník (29,0 mil. EUR) a na importu válcované ploché výrobky (46,5 mil. EUR), měděný odpad a šrot (36,6 mil. EUR), ocelové a litinové tyče a pruty (26,9 mil. EUR), litinový a ocelový odpad (24,0 mil. EUR) a litinové nebo ocelové dráty (18,8 mil. EUR).

Hodnota strojírenského trhu v Polsku

Struktura strojírenského odvětví
v Polsku v roce 2010