Jednou ze zvláštních vlastností Nobelových cen je, že skoro nikdy je nedostanou ti, které média označí za pravděpodobné laureáty. Letos se zdálo, že ocenění získají vědci studující podivné jevy kvantové mechaniky, které odporují nejen zdravému rozumu, ale i Einsteinově teorii relativity - například schopnost částic být na dvou místech současně nebo přenos informace nadsvětelnou rychlostí. Jenže nobelovský výbor Švédské královské akademie věd sáhl k záhadě ještě větší a pro současná fyzikální dogmata možná ještě nebezpečnější: ke zrychlujícímu se rozpínání vesmíru a tajemným silám, které jej pohánějí.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace





