Jednou ze zvláštních vlastností Nobelových cen je, že skoro nikdy je nedostanou ti, které média označí za pravděpodobné laureáty. Letos se zdálo, že ocenění získají vědci studující podivné jevy kvantové mechaniky, které odporují nejen zdravému rozumu, ale i Einsteinově teorii relativity - například schopnost částic být na dvou místech současně nebo přenos informace nadsvětelnou rychlostí. Jenže nobelovský výbor Švédské královské akademie věd sáhl k záhadě ještě větší a pro současná fyzikální dogmata možná ještě nebezpečnější: ke zrychlujícímu se rozpínání vesmíru a tajemným silám, které jej pohánějí.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se