V prosinci 2004 jsem na zaplněném Kreščatiku pozoroval drobnou ženu v bílém kožíšku s blonďatým copem, omotaným kolem hlavy.
Po nevýrazném bývalém předsedovi centrální banky Viktorovi Juščenkovi, který i v dvacetistupňovém mrazu nevymyslel nic lepšího než citovat ze statistik inflace, působila Julija Tymošenková nesmírně energicky.
"To je jediný opravdový chlap v politice," říkala mi tehdy kolegyně z deníku Dělo. O sedm let později tvář této hrdinky oranžové revoluce vypadala podstatně hůře. Cop sice zůstal, ale výraz byl napjatý. Julija Tymošenková právě poslouchala rozsudek, který jí zničil politickou kariéru a ji samou poslal na sedm let do vězení.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



