Magda Vášáryová: Važme si lidí, rychle odcházejí

Tohle polské přísloví snad nejlépe vystihuje atmosféru současných dní poté, co se rozšířila zpráva o odchodu Václava Havla. Nevím, jestli je to jenom naše středoevropská vlastnost, ale ten úžasný protiklad mezi hodnocením člověka a jeho práce před úmrtím a po něm je tak diametrálně odlišný. Není to stěžování si, jenom konstatování. Co udělal tenhle človíček křehké konstituce a chatrného zdraví?

V první řadě se po roce '89 zásadně postavil proti neplodnému snění a očekávání mnoha disidentů - bývalých komunistů - konečně vybudovat socialismus s lidskou tváří. Vytvořit něco, co nikde na světě neexistuje a neexistovalo. Včetně Dubčeka. Prosadil koncept zařazení Československa mezi normální parlamentní demokratické evropské země. Tedy tam, kde bylo Československo před druhou světovou válkou. Věřil, že jedině tak budeme mít šanci žít normálním svobodným životem a vyhneme se dalšímu nešťastnému experimentování, byť bylo vedeno těmi nejčistšími úmysly.