Procesory Itanium se využívají výhradně v serverech a na jejich vývoji se HP spolupodílí již od 90. let. Jejich prodeje nejsou nijak markantní, za rok se jich celosvětově prodají desítky tisíc, což co do objemu jde o cca jedno procento ze všech celosvětově prodaných serverů.

V červnu loňského roku HP (ještě pod vedením později neslavně odvolaného CEO Leo Apothekera) Oracle kvůli ukončení podpory pro Itanium zažaloval. HP obvinil Oracle, že chce zákazníkům, kteří používají servery HP s procesory Itanium, vnutit vlastní servery s procesory SPARC, a naopak Oracle obvinil HP, že před zákazníky a akcionáři zatajuje informace o existenci plánů na konec platformy Itanium.

To zajímavé se objevilo na veřejnosti až vloni na podzim a nyní (mezitím se Apotheker z HP poroučel). A totiž obvinění, že HP vedl roky tajnou kampaň, která měla zakrýt fakt, že plány na další vývoj platforem s Itaniem jsou spíše iluzorní. A že servery HP-UX jsou kvůli trajektorii Itania na smrtelné posteli a zákazníci začnou platformu opouštět v okamžiku, kdy se konec životního cyklu stane zjevným (informovaný zákazník by neinvestoval do platformy s předpokládanou životností 4 roky).

Co je na tom nejzajímavější a nejsmutnější zároveň? Že HP, místo aby investoval prostředky do technologického pokroku, výzkumu a vývoje, tak tajně Intelu platil ohromné částky, aby živořící platformu Itanium drželo při životě. A kolik že celé to divadlo HP stálo a ještě pravděpodobně bude stát? Maličkost - mezi lety 2008-2017 by měl Intelu vyplatit 690 milionů dolarů.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace