Česká poprocková pětice Lanugo je hudebně tím nejzajímavějším, co nabídne koncertní program letošního Febiofestu. Nehledě na to, že zpěvačka Markéta Foukalová se při nedělním koncertu ocitne na konci osmého měsíce těhotenství, což je příznačné. Vždyť Lanugo se jmenuje podle lékařského termínu pro ochmýřený plod v ženském lůnu.

Kapela vydává desky, jen když Foukalová rodí, takže i druhého potomka předznamenalo druhé album nazvané Lanugo 2011. Od debutu kapela pustila "pár chlupů" - odešel trumpetista, ubylo na akustické melancholii a především anglické písně Markéty Foukalové vystřídaly texty českých autorů.

Svatý už není na mostě

Do harmonicky nakonfigurovaného kolečka pěti muzikantů z mladé pražské jazzové scény tak vstupuje dvojice textařů s novými tématy: vertikály kontemplativních, k nebi orientovaných písní Tomáše Belka protínají horizontální vjemy textařky Johany Frankové. U abstraktního Belka bijí zvony, svatí skáčou z mostů a Bůh se směje shůry, kdežto metaforická Franková svůj dohlédnutelný svět "píše hmatem" jako nějaká Homéřice. Nejsou to ucelené příběhy ani panoptikum postav, spíš ilustrace toho, jak se Lanugo kromě hudby roztahuje i slovně.

Někdejší bigbíťačku Foukalovou, která zpívala s Gang Ala Basta a chvíli dělala funky s Madfingerem, totiž zvukomalebná čeština příjemně uvolnila. Její vokály jsou teď zdobené jako instrumentální pasáže a jádro Lanuga - čtyři špičková, mladá jazzová esa - do nich zásadně nesóluje ani neswinguje. Jen svým širokým muzikantským záběrem vytváří chytlavější a sevřenější popové formy s takovou mírou tvůrčí svobody, jakou česká pop-music často nezažívá.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se