Škoda že Mignon dostala pouze koncertní podobu

Opera Mignon francouzského romantického skladatele Ambrosie Thomase zahájila na jaře 1992 samostatnou éru Státní opery Praha. Nyní - kdy byla tato scéna zase administrativně vrácena k Národnímu divadlu - téměř symbolicky a s trochu hořkým podtextem tuto éru také uzavřela. Po nedělní úsporné koncertní premiéře zazní ovšem už jen jedinkrát - a to dnes.

U neznámých nebo dějově problematických oper je podobné koncertní uvedení často jedinou cestou, jak s nimi publikum vůbec seznámit. V případě opusu, který jen ve Francii zaznamenal od 80. let 19. století již tisíce repríz, je to však bez režie, kostýmů a scénografie - tedy bez divadelní iluze - trochu zvláštní zážitek. Naštěstí měl nedělní večer k 20. výročí Státní opery alespoň pěknou hudební úroveň. Dirigent Tomáš Brauner zajistil v partu orchestru a sboru dostatečnou dynamiku emocí a sólisté naznačili i něco ze zázemí postav dramatu. Také čistě vokálně se jim dařilo.