Základní argumenty proti stávce veřejnoprávních médií a občanským protestům na jejich obranu jsou v zásadě dva. První: Vláda snahou o převedení financování pod státní rozpočet dělá jen to, co slíbila svým voličům. Jde tedy o zhmotnění vůle většiny a protesty jsou tudíž nepochopením demokracie. Druhý: Vládě nejde o nic jiného než o to, aby lidé „neplatili složenky“. Ztráta nezávislosti České televize a Českého rozhlasu nehrozí, protestující slyší trávu růst, vede je jen předsudečný odpor k vládě a projevují se tudíž hystericky.

Přiznejme, že oba argumenty Andreje Babiše a spol. jsou zkonstruované dovedně a lze jimi plus minus úspěšně mávat v jakékoli diskusi. Při bližším pohledu ale neobstojí ani jeden z nich.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • V jakém smyslu protestující zastánci ČT a ČRo skutečně brání demokracii?
  • Proč je naprosto oprávněná obava, že úmysly vlády nejsou čisté?
  • V čem se dá vést paralela k roku 1989?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.