Předání firmy je dlouhodobý proces a je nutné jej připravovat delší dobu dopředu. Firmy by ale měly mít připravený i postup pro situace, kdy nejvyšší vedení nemůže vykonávat svou funkci ze dne na den. "Pokud jde o krizový plán, tak už včera bylo pozdě," říká David Borkovec, partner poradenské společnosti PwC.
HN: Co vše se skrývá pod pojmem nástupnictví ve firmě?
V širším slova smyslu jde o obecné zajištění přežití firmy po odchodu současného vlastníka. Ať už jde o předání v rámci rodiny, managementu, nebo investorovi.
HN: Jak si konkrétně takový plán nástupnictví představit ?
Nemusí to být ani plán v přesném slova smyslu jako soupis jednotlivých kroků. Jedná se spíše o určitý postup přípravy jak vlastníka osobně, tak i jeho firmy. A to i v delším časovém období, klidně tří a více let. Jde tedy o soubor opatření, jak se ujistit, že jsou všichni připraveni na odchod zakladatele. Na to, že již nebude chodit do firmy každé ráno v osm hodin, jak tomu doposud bylo. Nemůže to být jako v románu Ocelové město od Julese Verna, které se po smrti svého majitele zastaví i se všemi stroji, protože není, kdo by jim dál dával pokyny, co mají dělat. Má to samozřejmě řadu různých aspektů, včetně právních. Společnost musí být připravena i po finanční stránce, což se týká například zajištění financování a podobně.
HN: Jaké jsou náklady na přípravu?
To velice záleží na tom, o jakou firmu se jedná. Může jít řádově o desetitisíce, statisíce, a klidně i miliony korun. Pokud jde o proces, kdy celá firma musí projít vnitřní strukturální změnou, tak to vyžaduje množství času a nasazení.
HN: Mají takové plány připravené i malé a střední podniky?
Podle mých zkušeností to menší firmy spíše neřeší nebo to nepovažují za aktuální problém. Přitom to může být velice aktuální dřív, než si představují. Bohužel to obvykle nemají připraveno vůbec nebo jen ve velmi hrubých rysech.
HN: Jsou firmy připravené i pro případ neočekávané události?
Záložní nebo krizový plán pro neočekávané události je mnohem více právní záležitost. Více než o vnitřní procesy jde o to zajistit, aby společnost byla schopna fungovat i bez přítomnosti vlastníka, podepisovat smlouvy, pracovat v běžném denním provozu. To lze pak řešit jako skutečně sepsané kroky. Někdo pak má plné moci, které se spustí až ve chvíli, kdy se s vlastníkem něco stane. Nejde přitom o tak komplexní řešení a počítá s ním mnohem více firem. Existují různé způsoby. Buď právě zmíněné plné moci, nebo jmenování prokuristů. Někdy mají podniky také více členů představenstva nebo jednatelů, kteří nic nevykonávají a jsou jen v záloze.
HN: Může být údaj, komu svěří vlastník důvěru, v rámci firmy citlivý?
Určitě. Všichni ve firmě mají ambice a je nutné to vybalancovat. Také to ale samozřejmě nemusí všichni ve firmě vědět.
40 PROCENT
českých firem má připravený plán nástupnictví ve vedení. Stejné množství z nich však jeho přípravu neplánuje vůbec nebo to nepovažuje za aktuální prioritu.
11 PROCENT
vlastníků, kteří se chystají společnost opustit, uvažuje o jejím prodeji manažerům. Stejné množství se pak přiklání k úpisu akcií na kapitálovém trhu.
Menší firmy obvykle nepovažují problém nástupnictví za aktuální. Přitom to mohou řešit mnohem dříve, než předpokládají.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit





