Vláda uvalí zvláštní daň na energetické a telekomunikační firmy

Slovenská vláda zavede na firmy v regulovaných sektorech energetiky, telekomunikací a poštovních služeb zvláštní daň 4,2 procenta z ročního zisku. Daň bude platit v tomto a příštím roce a jejím účelem je posílit příjmy státního rozpočtu, a ozdravit tím veřejné finance. Novinářům to včera řekl slovenský premiér Robert Fico.

Jako v Maďarsku

Zvláštní daň zavádí Slovensko podobně jako sousední Maďarsko na sektory s velkým podílem zahraničních investorů. Když Maďarsko po nástupu vlády strany Fidesz zavedlo zvláštní daně na banky, telekomunikace a maloobchod, vyvolalo to stížnosti zahraničních majitelů dotčených společností do Bruselu, což přispělo ke zhoršení image země.

Vláda minulý týden sdělila, že celou firemní sféru zatíží zvýšenou sazbou daně z příjmů ve výši 23 procent proti nynějším 19 procentům. Kabinet připravuje i zavedení progresivního zdanění příjmů jednotlivců a zruší tím rovné daně, které Slovensko zavedlo v roce 2004. Zvláštní daň by měla vynést vládě asi 100 milionů eur (2,5 miliardy Kč).

Kabinet podle dřívějších informací také plánuje zdvojnásobit příjem z dříve zavedené zvláštní bankovní daně, která je už nyní jednou z nejvyšších v Evropské unii.

Ficova vláda potřebuje najít 1,2 miliardy eur (30,5 miliardy korun) na to, aby do konce příštího roku stlačila schodek veřejných financí pod tři procenta výkonu ekonomiky.

Levicový kabinet staví ozdravná opatření na rozdíl od své předchůdkyně hlavně na zvýšení příjmů státního rozpočtu, což odůvodňuje tím, že prostor pro plošné škrty ve výdajích státu se prý už vyčerpal.

Účet za jedno euro

Slovenská vláda také nařídí komerčním peněžním ústavům poskytovat obyvatelům s nízkými příjmy bankovní služby za symbolické euro (25 korun) měsíčně. Nárok na zvýhodněný účet bude mít na pětimilionovém Slovensku podle odhadu ministerstva financí asi 250 000 lidí.

Regulace poplatků je kromě chystaného zvýšení zvláštní bankovní daně dalším opatřením kabinetu, které se přímo dotkne bankovního sektoru.

V ceně základního balíku služeb bude zřízení i vedení účtu, jistý počet transakcí, jakož i poskytnutí platební karty.

Určen je pro lidi s příjem nepřesahujícím minimální mzdu, v současnosti 327,20 eura.

Šéf bankovní asociace Igor Vida v této souvislosti namítl, že náklady bank na vedení účtu jsou trojaž čtyřnásobně vyšší než státem navrhovaná cena.

Vládou určený balík bankovních služeb má ochránit klienty před případným zvyšováním poplatků. Vícero komerčních peněžních ústavů letos už zvýšilo nebo ohlásilo zdražení některých bankovních služeb.

Premiér peněžní ústavy varoval, že nárok na zvýhodněný bankovní účet je jeho jednobarevný kabinet připraven rozšířit na všechny občany, pokud banky budou dále zvyšovat ceny za své služby.

Státní firmy i státní zaměstnanci by podle něj zase mohli přesunout své peníze do státní pokladny, která uskutečňuje finanční operace státu.

Očekávaný výnos

100 milionů eur

tedy 2,5 miliardy Kč, by měla vládě vynést zvláštní daň.