Na Cambridgeské univerzitě strávil více než čtyřicet let. Podílel se dokonce na jejím vedení. Osmašedesátiletý profesor lékařské informatiky si na vlastní kůži vyzkoušel i rozjet firmu. "Nakonec ji od nás koupila japonská banka," říká Rudolf Haňka v rozhovoru pro HN.
HN: Jak jste se vlastně dostal k práci na univerzitě v Cambridgi?
V roce 1967 jsem dostal roční neplacené volno a mohl jsem v září 1967 nastoupit v Cambridgeské univerzitě roční stáž na lékařské fakultě. Pracoval jsem v Ústavu investigativní medicíny a dělal jsem velmi zajímavou práci, na kterou jsem sotva stačil. Když se blížil konec mého pobytu, nabídli mi, abych se přihlásil do konkurzu na uvolněné místo na fakultě. Abych mohl na rok odletět, musel jsem v Praze nechat jako rukojmí manželku a syna, takže jsem se do konkurzu nepřihlásil a 31. července 1968 se vrátil. Tři týdny na to přijela vojska Varšavské smlouvy. V nastalém chaosu jsme se s rodiči a manželkou rozhodli, že emigrujeme. Zavolal jsem tedy do Británie, že bych o místo měl zájem. Řekli mi, že je již obsazené, nicméně ať prý přijedu. V Cambridgi mě okamžitě zaměstnali, navíc jsem dostal plat i zpětně. Byli prostě ohromně slušní a nic pro ně nebylo příliš.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
