16. března 1900

Sláva kultury antického Řecka je opěvována generacemi napříč staletími, zeměmi i světadíly. Když sir Arthur John Evans, slavný britský archeolog, připlul na ostrov Kréta, zřejmě ještě netušil, že objeví základy celé starověké civilizace.

V pátek 16. března roku 1900 začal Evans na Krétě postupně odkrývat palác Knóssos, a jak se ukázalo později, stál tak u největšího objevu z doby bronzové. Badatel totiž zjistil, že palác má několik pater a více než tisíc místností propletených chodbami. Proto se mu začalo říkat labyrinthos, slovem, které je dnes synonymem pro bludiště. Velmi důležitý byl také nález 3000 hliněných tabulek s krétskými texty, které se Evans pokusil rozluštit. Nakonec dospěl k závěru, že na Krétě existovala vyspělá civilizace už dlouho předtím, než v pevninském Řecku vznikla mykénská kultura. Arthur Evans ji pojmenoval mínojská - podle bájného krále Mínoa. Historie dnes už ví, že Mínoové pěstovali svoje návyky na ostrově Kréta přibližně v letech 2700-1450 př. n. l., dokud tam z pevninského Řecka nevpadl kmen Achájů, kteří započali právě období kultury mykénské.

Evans se řeckou kulturou zabýval už dříve, než začal s výzkumem ruin paláce - jeho velkou inspirací byl německý podnikatel a amatérský archeolog Heinrich Schliemann, který proslul objevem Tróje a jehož snem bylo nalezení právě paláce v Knóssu. Zemřel však dříve, než se mu to podařilo uskutečnit.

Arthur Evans se všemi silami zasadil o to, aby se o mínojské kultuře dozvěděl celý svět. Je to totiž jeden z nejzásadnějších pilířů kultury antického Řecka.

Foto: Thinkstock