Gruzínská politika je spektákl. Sled střetnutí ne o daně, důchody a sociální dávky, ale o svobodu, nezávislost a přežití. Takové představení je nakažlivé.

Přesto jsou pondělní parlamentní volby bez nadsázky koncem jedné éry. Éry permanentní revoluce odstartované "revolucí růží" (2003), která vynesla do čela státu Michaila Saakašviliho. Liberální diktatury, ve které skupina mladých reformátorů kolem charismatického, byť fanfarónského prezidenta provedla řadu smělých prozápadních reforem veřejného sektoru, které zefektivnily jeho fungování, omezily korupci a posílily práva menšin, zároveň ale byla faktickou vládou jedné strany podpořené monopolem veřejnoprávních médií, která neváhala vyvíjet nátlak na opozici a mhouřila oči nad porušováním lidských práv ve věznicích.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se