Stát už reguluje věci, které by být regulovány neměly, a sám už není schopen dodržovat vlastní pravidla, řekl tento týden předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Nemožnost dodržet všechno z nepřehledného množství zákonů, vyhlášek a nařízení je ale jen jedna, právní část problému. Ta druhá je možná ještě závažnější. Přeregulovaná společnost už pomalu zapomíná na nepsané právo. Nemluví se o patřičnosti či nepatřičnosti toho, co člověk dělá, ale jen o tom, zda to nějaký zákon nezakazuje. A slova jako slušnost, morálka, čest anebo svědomí nám připadají příliš patetická, jakoby z minulých století. Tam také právem patří, protože tenkrát se ještě lidi dokázali shodnout, co vlastně znamenají, aniž by jim to nějaký zákon definoval.