V některých firmách a v některých týmech lidé hrají trochu zvláštní "hru". V té hře se jedná především o to, jak udržet své renomé daleko od chyb a omylů, které se v práci občas stanou. Objeví se problém a jeden hází vinu na druhého a sám svůj podíl na pochybení bez argumentů a bez sebereflexe odmítá. Takový zaměstnanec se snaží ze všech sil, jen aby zůstal mimo veškeré podezření, že nějaký omyl způsobil.

Když se to podaří a označený je někdo jiný, situace se uklidní a jméno viníka začne být nenápadně, ale o to intenzivněji probíráno v kuloárních debatách na téma "jak velký průšvih z toho bude a co kdo už naznačoval, že se dotyčnému stane". Zarážející přitom je, že emoce, která těmto diskusím vládne, vůbec nepřipomíná solidaritu, soucit či lítost (které by byly na místě v kolektivech, ve kterých jednotliví členové táhnou za jeden provaz), ale spíše zlomyslnost a alibistické a možná trochu blažené mytí rukou nad tím, že se mě taková věc netýká. Možná každý známe ze svého okolí jedince, kteří si umí podobnou diskusi náležitě užít.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se