Evropské unii se podařilo konečně dosáhnout historického úspěchu, kterým je přijetí jednotného patentu EU (evropského patentu s jednotným účinkem). Ten přichází s dlouho připravovanou změnou. Jde totiž o patent, který bude na základě jedné patentové přihlášky platit v celé řadě států, a nikoli pouze v jediném. Abychom tento úspěch mohli náležitě ocenit, je nezbytné si uvědomit, jak velký význam mají výzkum a inovace v EU a to, že patentový systém je základem pro efektivní využití jejich výsledků pro posilování konkurenceschopnosti celé Evropy. Dohoda o Jednotném patentovém soudu byla podepsána dne 19. února tohoto roku na Radě pro konkurenceschopnost.
NEVÝHODY SOUČASNÉHO EVROPSKÉHO PATENTU
Klíčové je především to, co nový jednotný patent inovátorům a inovativním podnikům přinese a jak změní jejich možnosti a pozici ve srovnání se současnou situací. V Evropě lze patent tradičně získat na základě rozhodnutí národního patentového úřadu. V Česku jím je Úřad průmyslového vlastnictví a v Evropě navíc již takřka 40 let paralelně existuje Evropský patentový úřad, který na základě Evropské patentové úmluvy uděluje tzv. evropské patenty pro 38 členských států Evropské patentové organizace. Je třeba, abychom si byli jasně vědomi rozdílu mezi stávajícím "evropským patentem" a novým "evropským patentem s jednotným účinkem" (jednotným patentem EU), u jehož zrodu nyní stojíme.
Původní evropský patent má mnohé nedostatky. Jeho samotným udělením ještě nevzniká účinnost ochrany práv k vynálezu, neboť je potřeba validovat udělený patent jednotlivě ve všech zemích, v nichž ochranu požadujete. To většinou znamená pořídit překlady patentu, uhradit národní poplatky a často angažovat místního patentového zástupce. To zásadním způsobem zvyšuje náklady na ochranu výrobků založených na právech duševního vlastnictví. I další osud těchto patentů se řídí národním právem jednotlivých států, což vyžaduje od držitele patentu neustálou pozornost k měnící se legislativě. To s sebou opět nese vysoké náklady, neefektivnost a nízkou míru předvídatelnosti prostředí.
NOVÝ PATENT PLATÍ PO CELÉ EU
Nevýhody původního (a stále platného) systému jednoznačně omezují možnost inovativních podniků fungovat na jednotném vnitřním trhu. Byly také pochopitelným motivem pro evropské státy, včetně Česka, usilovat o vytvoření jednotného unijního patentu, který by na základě jednoho rozhodnutí platil automaticky pro celé území EU. Jednotný patent EU tak bude existovat paralelně vedle národních patentů a zmíněného evropského patentu a bude na přihlašovateli, pro jakou z forem ochrany se rozhodne. Výhody jednotného patentu jsou ovšem nasnadě.
Získání jednotného patentu EU předpokládá udělení klasického evropského patentu Evropským patentovým úřadem. Do měsíce po udělení patentu se jeho majitel bude moci rozhodnout, zda má zájem, aby patent měl jednotné účinky pro území těch členských států EU, které v té době budou již do systému jednotného patentu zapojeny. Jednotný účinek patentu pak bude platit automaticky pro všechny zúčastněné země bez nutnosti dalších úkonů. Přihlašovatel tak nemusí činit žádné další kroky a jeho patenty jsou automaticky chráněny.
DESETKRÁT DRAŽŠÍ NEŽ V USA
Patent není obecně levnou záležitostí a právě náklady s ním spojené jsou často jednou z velkých překážek pro větší míru ochrany práv duševního vlastnictví. Podle výpočtů Evropské komise jsou celkové náklady na validaci jednoho aktuálně udělovaného evropského patentu společně ve Francii, Německu a Velké Británii 680 eur. To se nezdá tak mnoho, nicméně přidáním dalších deseti států se částka posouvá už na 12 500 eur a v případě platnosti patentu v celé EU už na astronomických 32 000 eur. Odhaduje se, že celkové náklady patentujících na validaci patentů se v EU pohybují kolem 193 milionů eur ročně. To považuji dlouhodobě za neakceptovatelné číslo, pokud si uvědomíme, že například ve srovnání se Spojenými státy, které jsou právem považované za patentovou velmoc, je původní evropský patent až 10krát dražší. Pak samozřejmě nemůžeme být překvapeni, že produkty založené na právech duševního vlastnictví jsou v Evropě v horší pozici než v USA. Patent je navíc levnější nejen v USA, kde náklady na získání patentu činí v průměru 1850 eur, ale také například v Číně.
Z toho pro mne vyplývá jasný závěr - v Evropě musíme podnikatelům výrazně zjednodušit cestu k patentu. Jinak lze těžko očekávat, že Evropa bude v dlouhodobém horizontu konkurovat v počtu unikátních patentů takovým hráčům, jako jsou USA nebo Čína. Současný systém evropského patentu, kdy se ochrana zajišťuje pro každý členský stát, je v době jednotného vnitřního trhu a výzkumné i vývojové integrace v unii již dávno přežitý.
NOVÁ NORMA PŘINÁŠÍ ÚSPORU
Vedle administrativního zjednodušení bude jednou z hlavních výhod nového jednotného patentu finanční úspora při pořizování překladů patentového spisu do národních jazyků. Evropský patentový úřad bude totiž disponovat strojovými překlady do všech úředních řečí EU, ale postupně i dalších jazyků, jako je třeba ruština, čínština, korejština a japonština, což celý proces výrazně zefektivní.
Ke snížení finanční zátěže při přihlašování jednotného evropského patentu přispěje rovněž zjednodušení poplatkové povinnosti za udržování patentů v platnosti. Nyní musí držitel patentu platit poplatky zvlášť v každém členském státě. Dává to smysl v době jednotného vnitřního trhu? Nikoli. U jednotného patentu EU bude nově hrazen jeden společný roční poplatek, který se následně rozdělí mezi zúčastněné státy a Evropský patentový úřad. Za klíčové považuji především, že nový systém patentové ochrany pomůže zejména malým a středním podnikům, pro které je finanční zátěž žádosti o patent v každém členském státě mimořádná.
Samotná registrace patentu nicméně není vším. Jeho ochranu je třeba efektivně zajišťovat a vymáhat. Je jednoduché si představit, jak málo efektivní a drahá může být ochrana u národních soudů ve všech členských státech. Právě pro projednávání sporů o jednotné patenty EU (ale i existující evropské patenty) bude nově zřízen Jednotný patentový soud. Systém soudu je nastaven tak, aby jeho provozem nevznikaly členským státům dodatečné náklady. Jeho posláním bude zajišťovat kromě rozhodování sporů efektivní harmonizaci evropského patentového práva. Celý systém tak výrazně přispěje k posílení právní jistoty majitelů patentových práv a výrazně sníží náklady na vymáhání ochrany patentů. Právě vysoké náklady na spory a právní nejistotu jsme dlouhodobě považovali za jednu z hlavních brzd pro inovace.
Za Českou republiku mohu konstatovat, že vytvoření jednotného patentu EU vnímám jako věc velmi přínosnou pro evropské podniky, celý vnitřní trh a samozřejmě i české podniky. Nový systém přinese jednodušší a levnější patenty s efektivnější ochranou. Věřím, že výhod jednotného patentu budou české podniky hojně využívat, a to nejen ty velké, ale i malé a střední, které si dosud nemohly finančně dovolit žádat o patent v každém členském státě. Nyní jim totiž bude stačit patent jediný. To vše má potenciál výrazně přispět k posílení konkurenceschopnosti českých exportérů zboží s vysokou přidanou hodnotou, chráněného patentem, ale i k posílení inovačních podniků v EU. A kdy začne nový patent platit? Očekává se, že první evropské patenty s jednotným účinkem budou uděleny již v roce 2014.
Autor je ministr průmyslu a obchodu ČR
