Rok 2012 z hlediska české zahraniční politiky charakterizuje nedávná analýza Asociace pro mezinárodní otázky jako zahraničněpolitické ticho, které "bylo do velké míry způsobeno nedostatkem jasných strategických vizí a silného politického vedení. Česká republika proto často působila jako do sebe zahleděný aktér, který nemá přílišný zájem o zasahování do dění ve svém okolí."

První kroky prezidenta Miloše Zemana v úřadě prezidenta by mohly svědčit o tom, že kromě vlajkoslávy a podpisu dodatku Lisabonské dohody se na sebezahleděnosti a nedostatku strategických vizí nic nezmění. Vzájemné okopávání kolem postů velvyslanců je hrou, která se s různou mírou intenzity a agresivity odehrávala s každým z dosavadních českých prezidentů. Rozdíl je jen v tom, že Zeman má po přímé volbě na české poměry nezvykle silné postavení vůči vládě i parlamentu.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se