Pianista odsouzen za rouhání

Turecko si vzalo za své sociálně citlivé ekonomické reformy německého střihu, které pohánějí ekonomiku. Pokud jde o islám, podléhá islamistická vláda premiéra Recepa Tayyipa Erdogana stále zřetelněji vlivům konzervativců.

Dokazuje to i včerejší rozsudek istanbulského soudu. Známý pianista Fazil Sayi dostal desetiměsíční podmíněný trest za údajnou urážku islámu s podmínečným odkladem na pět let. Klavírní virtuos byl stíhán kvůli posměšným poznámkám na sociální síti Twitter, kde se vyjadřoval například o upjatosti a pokrytectví islámu.

Třiačtyřicetiletý Say je interpret vážné hudby a také skladatel, několikrát koncertoval i v České republice, mimo jiné v roce 2002 na Pražském jaru, a před soudem stanul loni. Úřady ho začaly vyšetřovat na základě udání trojice mužů, kteří si policii na údajně urážlivé komentáře stěžovali. Hudebník svou vinu opakovaně popřel a tvrdil, že jeho stíhání má politický podtext. Say je ateista a známý kritik konzervativní vlády premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.

Soud se konkrétně zabýval například Sayovým vtipem komentujícím jisté rychlé svolávání muslimů k modlitbě. To trvalo pouze 22 vteřin a hudebník pak na adresu muezzina na Twitteru zažertoval: "Proč ten spěch? Čeká snad na něj milenka nebo má na stole raki?" Raki je tradiční turecká anýzová pálenka a islám alkohol zakazuje: spojování služebníka mešity s pitím tvrdého alkoholu mohou muslimové považovat za urážlivé.

Sayovi původně hrozil až osmnáctiměsíční trest. U vynesení rozsudku nebyl přítomen, jeho advokát ale verdikt považuje za smutnou zprávu pro Turecko. Say se podle něj zatím nerozhodl, zda se odvolá.

"Fakt, že jsem byl odsouzen za trestný čin, který jsem nespáchal, není ani tak znepokojující pro mne osobně, jako je znepokojující pro svobodu slova a víry v Turecku," uvedl v e-mailem zaslané reakci na soudní verdikt.

Jeho případ vyvolal vášnivé diskuse o úloze, kterou by mělo hrát náboženství v tureckém veřejném životě. Zároveň ukázal, jak moc se veřejný život v zemi změnil za více než desetiletí vlády Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje, která má kořeny v islamistické politice. Odsouzení světoznámého klavíristy je dalším z verdiktů tureckých soudů, jež liberální komentátoři považují za krajně diskutabilní.