V nové hře Pavla Kohouta se její titulní hrdina Karel Hašler dopustí krajně nedůvtipné slovní hříčky. Majiteli továrny na cukrovinky, který přichází s nabídkou pojmenovat nové anýzové dropsy po slavném písničkáři, odvětí: "Dropsy? To je snad pro psy!"

Pavel Kohout samozřejmě není autorem, který by se v takových nejapnostech vyžíval, a tak ve scénické poznámce vzápětí připisuje: "Směje se tomu sám." Jenomže spolu s Hašlerem se tomu ochotně zasmála i značná část premiérového publika v pražském Divadle na Vinohradech - a právě někde tady, v bezelstně vstřícných diváckých reakcích, se skrývá jeden z největších paradoxů vinohradské novinky. Všechno, co by v inscenaci nazvané Hašler... mělo vypadat nepatřičně, kýčovitě či hloupě, nakonec diváci režisérovi Tomáši Töpferovi s naprostou samozřejmostí ochotně přijmou.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se