...někdy závidím našim stavbyvedoucím

Vaše firma OHL ŽS patří mezi TOP 5 stavebních firem na tuzemském trhu. Stavebnictví bojuje již tři roky s dosud největším propadem, řada firem mizí v nenávratnu - jak si stojíte vy?

Naše firma oslavila v loňskem roce 60. výročí od svého založení a určitě hodlá nějaký rok nebo spíše desetiletí pokračovat ve své činnosti nebo spíše misi. Tou je v současné době aktivní účast na budování dopravních, ekologických i dalších projektů, kterými se má střední a východní Evropa přiblížit Evropě západní.

Ale zpět k otázce. Určitě poslední tři roky žádné firmě v České republice neprospěly. Celkem nesmyslné zastavení přípravy projektů především v oblasti dopravní infrastruktury, přehnaný důraz na práva občanských iniciativ především s "ekologickým" zaměřením a ustupování spekulantům při vykupováni pozemků, dopady celosvětové finanční krize, prioritní orientace naší vlády na puristicky monetární a fiskální cíle v národohospodářské politice přineslo jednoznačný důsledek - nutnost masivních úspor u veřejných i privátních investorů.

Pokles zahajovaných staveb v některých oborech o více než 2/3 se nemohl neprojevit. Naší akciové společnosti se až v r. 2012 podařilo zastavit pokles výnosu na úrovni 9 mld. Kč. V letošním roce se nám zřejmě podaří vrátit se na hodnotu 12 mld. Kč, ale daří se to především obchodními úspěchy na zahraničních trzích, kde realizujeme asi 1/3 našeho výrobního programu.

Úroveň ekonomických ukazatelů se plně vzpamatuje, alespoň v to doufám, pravděpodobně až v příštím roce.

V kritickém období jsme se museli rozloučit s cca 15 % zaměstnanců a realizovat drastické snížení nákladů, což se nedotklo jen naši firmy, ale i subdodavatelů i dalších partnerů, jako např. neziskových organizaci, které jsme před krizí poměrně štědře sponzorovali.

Co všechno musí umět moderní stavební firma, aby byla konkurenceschopná na tak náročném a prakticky přeplněném trhu jako je ten malý český a moravský?

Především musí být flexibilní a rychle reagovat na turbulentní situace, mít schopnost odhodit zbytné činnosti a náklady k nim náležející, schopnost poznat skutečnou úroveň svých dřeňových nákladů. Je vhodné přijmout i alternativní strategii pro období "nerůstu" nebo spíše přežívání. Je vhodné nemít monotematický výrobní program a neškodí určitá multioborovost, jakési rozkročení se v několika oborech nebo i regionech.

Co to obnáší, když potřebujete obstát na zahraničních trzích? Jaké profese je třeba si "brát z domova" - jinými slovy co z toho, co umí naši lidé, jinde v cizině nenajdete?

Je potřeba říci, že působení na zahraničních trzích nám výrazně pomohlo. Země Balkánu, střední a východní Evropy, Ruská federace i další státy SNS, to jsou regiony, na které jsme se zaměřili.

Určitě jsou to projektové týmy pro řízení staveb, osvědčení specialisté z oboru dopravních staveb, především železnic, mostů a tunelů, ale i obsluhy specializovaných technologických linek a strojů. Snažíme se orientovat na práci v zahraničí osvědčené odborníky z domácích staveb, kterým je potřeba dodat jazykovou vybavenost a schopnost někdy i překonat kulturní bariéry.

Vy osobně kromě funkce generálního ředitele stavební firmy s neskutečně širokým spektrem nabídky zastáváte ještě - nejspíš neméně náročnou - pozici předsedy představenstva Krajské hospodářské komory jižní Moravy. Asi ne všichni to ví: co je hlavním cílem této instituce?

Hospodářská komora zastřešuje podnikatele, kterým nejsou lhostejné obecně podmínky podnikání v našem státě. A podnikatelé přece jen tvoří určitou kostru ekonomického fungování státu. Jižní Morava zaznamenala radu otřesů v posledních 20 letech, především v období privatizace. Řada velkých jmen již nemá svůj reálný obsah: neexistují již velké hospodářské kolosy jako byla Zbrojovka Brno, Královopolská strojírna, Chepos, Chemont, ČKD, Lachema a další.

Některé firmy udržely svůj program: Veletrhy Brno, Moravské naftové doly, Šmeral a další. Rostou nové střední i původně menší firmy: vyrostla Alta, Unis a řada dalších.

Role komory, která má sedm okresních komor: Znojmo, Vyškov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Brno-venkov a Brno-město (posledně jmenována je zároveň největší komorou v České republice) je pomáhat zlepšování podmínek pro podnikání v tomto regionu. Tlačit na zlepšování legislativních podmínek, odstraňování byrokratických bariér, modernizaci infrastruktury a dostupnost logistiky, vytváření styčných bodů mezi podnikateli a výzkumnou a vzdělávací sférou. Vytvářet podnikatelské mise v součinnosti s krajskými představiteli při zahraničních cestách, případně přijímat zahraniční delegace apod. Jistě je naším úkolem i klást důraz na preferenci odborného a technického školství na úrovni středních i vysokých škol.

Zpět ke stavebnictví - málokteré firmy si mohou říkat, že jejich činnost doslova mění tvář země, a ještě méně je takových, které to mohou dělat buď v kladném, nebo naopak v negativním smyslu. Mám na mysli podobu staveb - třeba i vámi stavěných kampusů a dalších. Na kterou z vašich staveb jste nejvíce pyšný z hlediska její estetiky?

Máte pravdu, že někdy závidím našim stavbyvedoucím, že mohou být bezprostředně u tvorby krásných nebo i grandiózních projektů a považovat je za své dílo. Domnívám se, že při tendrech na architekty, možná i projektanty, by mělo být zvoleno jako hodnotící kritérium spíše nejvyšší cena než nejnižší, neboť tato díla zde budou dalších sto let a tím ovlivní estetické cítění dalších generací.

Osobně jsem hrdý na celou řadu staveb, namátkou bych uvedl: most pro tramvajovou trať z Barrandova, Dobrovského tunely v Brně, projekty kampusů Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického v Brně, VŠB-TU v Ostravě a Západočeské univerzity v Plzni, projekty na I. a II. železničním koridoru, např. úsek Jesenických viaduktů, dálniční úseky v Bosně a Ázerbájdžánu, budovu muzikálové scény Městského divadla v Brně. Užitečné jsou jistě i stavby nemocniční jako jsou ICRC či rekonstrukce Masarykova onkologického ústavu v Brně. Dále například stanice metra v Praze na Proseku, čistírny odpadních vod i průmyslové a občanské stavby, jako je třeba M-palác v Brně. Mohl bych ještě dlouho pokračovat.

Veletrhy Brno na této akci - stavebních veletrzích - předvádějí vždy ty nejnovější trendy jednotlivých oblastí stavařiny. Je podle vás něco, co se ve vašem oboru nemění - a třeba ani nikdy změnit nemůže? Nebo se jednou setkáme s úplně jinak sofistikovaným oborem, který se bude jen stejně jmenovat?

Zvyšuje se podíl technologie. Tunel již není jen beton a ocel, ale systémy klimatizace a přísunu čistého vzduchu, řídicí systémy, havarijní protipožární systémy, budovy už nejsou jen energeticky neutrální a pasivní, ale i inteligentní. Vybavenost mechanizací našich dělníků vzrůstá. Porovnání práce u nás a například v asijských zemích ukazuje, že je velmi rozdílná. České stavebnictví se již před decenniem dostalo na evropskou úroveň i v systému integrovaného řízení. Náš obor je jistě mnohem sofistikovanější než byl před těmi 60 lety, kdy firma vznikla, i než před 20 lety, kdy se transformovala do podoby akciové společnosti. U naší firmy na to mělo určitě vliv i převzetí některých metod řízení od našeho majoritního akcionáře mezinárodní skupiny OHL.

Na závěr - co byste si přál pro sebe, svůj podnik a svůj obor?

Tak začnu oborem: vedení státu, které nebude vytvářet superkoncepce, ale normální a racionální dlouhodobé dopravní, ekologické a průmyslové koncepce a politiky, které firmám dají možnost střednědobého plánování v oblasti investic i vzdělávání zaměstnanců.
Možná i trošku keynesiánského přístupu, který bude znamenat úspory veřejných investorů v době boomu a naopak investice v době krize po vzoru císaře Karla a prezidenta Roosevelta.

Budu pokračovat přáním pro podnik: seriózní zákazníky, tvořivé a kreativní spolupracovníky a v době krize trpělivě akcionáře.

A nakonec skončím u sebe: hodně zdraví pro všechny kolem mě, žádné náklaďáky v protisměru jako např. loni, tímto děkuji profesoru Sosnovi za nové rameno po autonehodě, trochu humoru a volného času pro pomalé stárnutí a špetku lásky a pochopení od dětí, manželky a přátel.

MICHAL ŠTEFL
GŘ OHL ŽS a předseda představenstva KHK jižní Moravy.
FOTO: OHL ŽS

DOBROVSKÉHO TUNELY V BRNĚ
jsou naší vizitkou, na kterou jsme pyšní.
FOTO: OHL ŽS

PROJEKT KAMPUSU
Masarykovy univerzity v Brně.
FOTO: OHL ŽS