Když chystal Petr Lébl s dramaturgyní Ivanou Slámovou CD ke čtyřicátinám Divadla Na zábradlí, objevil v archivu neznámou píseň Odkvetlé chryzantémy - sentimentální šanson s neobyčejně vlezlou melodií, v němž postarší baryton lituje ztracené lásky a mizejícího času. Že se tato píseň hned několikrát objevuje dnes, po patnácti letech, v nové inscenaci Višňového sadu, není vůbec náhoda: výklad režiséra Jana Friče má povahu nahořklého ohlédnutí za minulostí Zábradlí, z nějž po dvaceti letech odchází ředitelka Doubravka Svobodová a jež se tak symbolicky loučí s érou, kterou symbolizují právě Léblovy čechovovské inscenace z let 1994 až 1999.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.



