Prodej plynárenské firmy selhal, zájem neměl ani Gazprom

Privatizace řecké plynárenské společnosti DEPA se nepodařila a vláda vypíše v budoucnu nový tendr. Ruský gigant Gazprom, který byl v podstatě jediným uchazečem, se nakonec rozhodl z tendru stáhnout. V privatizaci dceřiného provozovatele plynovodů DESFA pak podala nabídku jen ázerbájdžánská státní energetická společnost SOCAR, uvedl včera řecký kabinet.

Privatizace společnosti DEPA byla klíčem k tomu, aby Řecko splnilo cíl příjmů z privatizace pro letošní rok, dohodnutý s mezinárodními věřiteli. Překvapivá zpráva proto srazila akcie na aténské burze o pět procent.

"Prodej společnosti DEPA překvapivě zkrachoval. To je pro investory velmi špatná zpráva v době, kdy to vypadalo, že Atény plní dohodnuté závazky," řekl agentuře Reuters makléř společnosti Beta Securities Takis Zamanis. Ruský monopolní vývozce plynu Gazprom jako jediný podal dostatečně vysokou předběžnou nabídku ve výši 900 milionů eur (23,2 miliardy korun). Řecko minulý měsíc přitom vyšlo Gazpromu vstříc a změnilo některé podmínky privatizace firmy DEPA. S šéfem Gazpromu navíc minulý měsíc jednal řecký premiér Antonis Samaras.

"Nedostali jsme dostatečné záruky, že se finanční situace DEPA po dokončení transakce nezhorší," vysvětlil rozhodnutí Gazpromu jeho mluvčí Sergej Kuprijanov. "Společnost má také potíže s nesplacenými účty odběratelů," dodal. Podle zdroje z řeckého odvětví plynu vláda jednání o prodeji ukázkově zfušovala. "Bylo to amatérské. Vláda vedla bilaterální jednání s Gazpromem a nakonec se Rusové stáhli," řekl zdroj.

Zatím není jasné, zda se bude moci prodat DESFA, aniž se zprivatizuje její mateřská společnost. Krach privatizace firmy DEPA by rovněž zablokoval plán prodeje rafinerského podniku Hellenic Petroleum, který má v DEPA 35 procent. Náměstek řeckého ministra energetiky Asimakis Papageorgiu včera řekl, že vláda plán prodeje této firmy, který se měl uskutečnit v posledním čtvrtletí, zřejmě znovu zváží.

Zadlužené Řecko potřebuje pokročit v privatizaci, aby splnilo privatizační cíl, který je jednou z podmínek záchranného úvěru od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Letos chtějí Atény získat z privatizace 2,6 miliardy eur a do září mají mít podle dohody 1,8 miliardy eur. Zatím Řecko sjednalo počátkem května s českořeckou investiční skupinou Emma Delta dohodu o prodeji třetinového podílu v sázkovém monopolu OPAP za 652 milionů eur.

DEPA má strategický význam, protože je klíčovým prvkem takzvaného jižního koridoru, kterým povedou plynovody z východu do západní Evropy a budou přepravovat surovinu z Ruska a z Ázerbájdžánu. DEPA drží přes polovinu v řecké distribuci, vlastní přímořský terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) a ovládá provozovatele plynovodů DESFA.