Angreštu se v některých částech republiky říká srstka, na Drahanské vrchovině pak pro něj mají roztomilé pojmenování chlopáčke. To, stejně jako srstka, odkazuje k povrchu tohoto nevelkého ovoce, které je pokryto drobnými chloupky.

Jako děcka jsme angrešt milovali, ovšem trochu mimo sezonu. Vždycky jsme na zahradě chodili obírat ještě nezralé kyselé plody a při jejich pojídání se na sebe šklíbili, co jen pusa dovolila. Babička to neměla moc ráda, peskovala nás, že budeme mít z nezralého ovoce bolavé břicho. Navíc měla pocit, že jí bude chybět na zavařování. Po letech si říkám, zda jsme se podvědomě nesnažili umenšit právě to - angreštový džem a angreštový kompot jsme ve špajzu vždycky obcházeli obloukem. Nezralé plody podporující šklebení se nám tedy v dětství zdály jediným logickým způsobem, jak každoroční hojnou úrodu z těch pár keřů zužitkovat.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se