Jaké jsou trendy a příležitosti v zemích sdružení Mercosur?

Region Latinské Ameriky se začíná profilovat do dvou uskupení: stoupající hvězdy Pacifické aliance s poměrně liberálním tržním prostředím a do více statického trhu zemí ve sdružení Mercosur. Pacifická aliance v současné chvíli představuje velkou příležitost právě pro svou politiku "otevřeného regionalismu", tedy cestu mezi podporou regionálního obchodu a otevíráním se vůči globálním trhům. Na druhou stranu Mercosur, který je tvořen nejsilnějšími ekonomikami Latinské Ameriky, čili Brazílií a Argentinou (a dalšími členy, viz box na str. 6), se ocitl na rozcestí.

PĚTINA OBCHODU PRO EVROPSKOU UNII

Brazílie, která se od počátku profilovala jako lídr díky své největší ekonomické síle a podporovala regionální obchod, jistým způsobem odtrhla země tohoto uskupení od dění na zahraničních trzích a uvrhla je v nebezpečí, že vypadnou ze světových hodnotových řetězců. Druhou stinnou stránkou je, že zahraniční obchod v rámci členské základny (ve srovnání s tím latinskoamerickým) stoupá velmi pomalu. Na druhou stranu, obchod s USA, Čínou a EU dosahuje maxim. Důležitost těchto obchodních vazeb dokládá i brazilská snaha o uzavření bilaterální obchodní dohody s Evropskou unií, a to proto, aby si i nadále udržela perspektivní odbytiště svých produktů, plynoucí ze statusu preferenčního obchodního partnera EU.

Pro Mercosur je Evropská unie jedním z nejdůležitějších trhů představujících 20 procent z celkového obchodu. Stejně tak Mercosur je osmým nejdůležitějším trhem pro Evropskou unii a exporty z EU tam v posledních letech rostou (v roce 2011 dosáhly 45 miliard eur). Téměř polovinu vývozu do zemí Evropské unie představují zemědělské produkty, opačně se jedná především o stroje, dopravní zařízení a produkty chemického průmyslu. Evropská unie je také největším zahraničním investorem. Přímé zahraniční investice dosáhly v roce 2010 hodnoty 236 miliard eur.

Český vývoz do zemí Jižní Ameriky vykazuje v základních rysech podobnou strukturu. Kromě již zmíněných vývozních odvětví se v zemích Mercosuru začínají výrazněji prosazovat i české výrobky s vyšší přidanou hodnotou, jako je elektronika a elektrotechnika, jemná mechanika i optika. Z dlouhodobého hlediska můžeme předpokládat růst exportních příležitostí, a to proto, že Brazílie startuje poměrně masivní investiční programy, ať už se jedná o privatizaci letišť anebo revitalizaci dopravní infrastruktury. Seskupení Mercosuru by také mělo v nejbližší době získat nové členy (jako první přistoupí Ekvádor), kteří si od členství slibují oživení svých ekonomik.

BRAZÍLIE A ARGENTINA KRALUJÍ

Pokud porovnáme český podíl na dovozu jednotlivých zemí Mercosuru, potvrdíme nejvýznamnější postavení Brazílie a Argentiny, kde čeští podnikatelé uspěli i s nejširším portfoliem komodit. Vzhledem ke zvyšující se investiční aktivitě i rostoucí střední třídě je stálým trendem velká poptávka produktů z oblasti strojírenství, chemického průmyslu, slévárenství a hutnictví. Čeští podnikatelé, kteří začínají být na trzích BRIC úspěšní s výrobky z oblasti elektroniky, elektrotechniky, jemné mechaniky a optiky, mají velmi dobré postavení na brazilském i argentinském trhu. Na těch se dobře prosadily i české výrobky z oblasti zbrojařského průmyslu anebo skla a bižuterie.

URUGUAY: VELKÝ POTENCIÁL

Portfolio produktů i objem jejich vývozu do zemí Mercosuru se u ostatních členů snižuje. Velký potenciál však skýtá Uruguay, protože nárůst českého vývozu je zde z celé oblasti nejvyšší, a to zejména v odvětví elektroniky a elektrotechniky (vybrané komodity až o 3807 %). To dokládá oživení ekonomiky, která se vymanila z krize roku 2002 a směřuje k postupné stabilizaci. Nastavení dobrého investičního klimatu tak předpokládá větší míru investic nutných pro rozvoj infrastruktury.

Ustálení ekonomiky však vede i k širším sociálním reformám, které představují výrazné příležitosti i v oblasti zdravotní péče a pojištění. Z hlediska zahraničního obchodu Uruguay v nejvyšší míře dováží, vedle ropy a rafinovaného oleje, průmyslový materiál a produkty z oblasti strojírenského a potravinářského průmyslu. To potvrzuje i fakt, že potenciál dalšího růstu českého vývozu byl identifikován především v odvětví slévárenství a hutnictví.

PARAGUAY: OBTÍŽNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ

Naopak trhy Paraguaye a Venezuely jsou českými exportéry obsazené nejméně. V případě Paraguaye může svou roli hrát také komplikované prostředí pro podnikání obecně (index "Doing Business" sestavovaný Světovou bankou řadí tuto zemi na 102. místo ze 183), problémem zůstává i poměrně velká korupce (korupční index Transparency International posunul Paraguay dokonce až na 154. místo ze 180).

Vzhledem k tomu, že zemědělský sektor v této zemi představuje 20 procent HDP a dominuje i exportu, zatímco průmysl se na HDP podílí jen 8 procenty, čeští exportéři se mohou na trhu prosadit v již tradičních exportních odvětvích. Mezi nejperspektivnější obor v Paraguayi pro české exportéry můžeme řadit slévárenství a hutnictví, strojírenství a jemnou mechaniku i optiku, protože jsme zde zaznamenali nejvyšší dynamiku růstu českého vývozu. Perspektivy skýtají i předpokládané investice do rozvoje dopravní infrastruktury, nutné pro udržení si konkurenceschopnosti v rámci zemí Mercosuru.

Pro české podnikatele by mohla být zajímavá také vodní energie (Paraguay je jedním z největších producentů této energie), proto zde leží příležitosti především v dodávkách strojů a zařízení pro tyto provozy.

BOLÍVIE: PŘÍSLIB DO BUDOUCNA

Zajímavým trhem by se však v budoucnu měla stát i Bolívie, která nedávno získala od agentury Moody's rating Ba3, který reflektuje poměrně dobrý stav ekonomiky, tažený spíše investicemi než domácí spotřebou. I když byly přímé zahraniční investice považovány v teritoriu spíše za riskantní, jejich míra v poslední době stoupá. Jen v roce 2011 se zvýšily o 28 procent na téměř 650 milionů eur. Český export proto i zde může být perspektivní: již teď má na bolivijském trhu velmi dobré postavení český strojírenský průmysl, ale i české sklářství a bižuterie. Mezi české produkty s nejvyšší dynamikou růstu na místním trhu patří ty z oblasti elektrotechnického, elektronického a chemického průmyslu.

Důležitost těchto obchodních vazeb dokládá i brazilská snaha o uzavření bilaterální dohody s Evropskou unií.

Dita Fabíková
centrum informačních služeb, CzechTrade