Michal Zděnek: Rozhádaná Amerika a nepoučitelná Evropa

Uběhlo právě pět let od chvíle, kdy bankrot investiční banky Lehman Brothers předznamenal hlubokou finanční krizi, při níž se globální ekonomika ocitla na pokraji katastrofy podobné pouze velké hospodářské krizi z 30. let minulého století. Kam jsme se od krachu Lehman Brothers posunuli? Co pád Lehman Brothers a následná krize ukázaly?

Hned v říjnu 2008 přijal americký Kongres zákon, který ministerstvu financí umožnil masivní nákup (ve výši zhruba 700 miliard dolarů) postižených aktiv (program TARP). Cíl byl jednoduchý a jasný - rychlá rekapitalizace bank. Ex post se program typu TARP ukázal jako nutnost. Je vysoce pravděpodobné, že bez kapitálové injekce by americký finanční systém během podzimu 2008 zkolaboval. TARP tak svůj hlavní účel splnil, v některých aspektech ovšem úspěch neslavil. Jedním z proklamovaných záměrů TARP například bylo zabránit hromadnému vypovídání hypoték a následným aukcím nemovitostí. Tento cíl se splnit nepodařilo. Pravidla a podmínky programu TARP měly zamezit čerpání prostředků nežádoucím způsobem - například na odměny pro vrcholné vedení zachraňovaných bank. Tento jistě logický záměr skončil také spíše neúspěchem. Obecně lze konstatovat, že americké hospodářskopolitické autority v čele s Fed si v době akutní krize na podzim roku 2008 a na jaře roku 2009 počínaly relativně dobře a přispěly k odvrácení kolapsu finančního systému.