Barevný kolotoč pouličního života - neutuchající vedro, exotické chutě, nepřefiltrované pachy, halekání trhovců, smlouvání, hádky místních žen i vyvolávání z mešit - to vše vás nenechá na vteřinu vydechnout. Přesto si Maroko zamilujete.
Zapadá slunce. Po horkém dni jako by město Fes, líné, a přece stále se měnící termitiště, znovu nabíralo dech k životu. Oproti růžovějícímu nebi lze počítat minarety. Jen ve starém městě je jich na třicet - věže Boží víry důstojně hledí k nebi.
A pak se ze všech postupně rozezní hlasy, dnes už bohužel jen nahrané, svolávačů k modlitbě, muezzinů: "Bůh je převeliký. Vyznávám, že není božstva kromě Boha. Vyznávám, že Muhammad je posel Boží..."
Zbývá vám ještě 90 % článku
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení