Když v srpnu roku 2010 předstupoval Petr Nečas před poslance s programovým prohlášením vlády, slíbil jim, že jeho tým bude "posilovat demokratické hodnoty českého státu". Nazval ji "vládou rozpočtové odpovědnosti, práva a boje proti korupci". Očekávání společnosti byla velká. Vznikla koalice, jíž dalo důvěru 118 poslanců, kromě úřednických vlád se žádná jiná netěšila takové podpoře. Již samotné volby 2010 byly v mnohém ojedinělé a překvapivé, mnozí hovořili o revoluci voličů. Parlamentní strany zásadním způsobem oslabily, ČSSD ztratila 600 tisíc voličů, ODS dokonce více než 800 tisíc. Společný zisk největších stran se propadl z téměř 68 procent na pouhých 42. Takřka 30 procent hlasujících volilo dvě nové strany, Věci veřejné a TOP 09. A konečně, voliči dostali do rukou silnější nástroj, jak ovlivnit složení sněmovny. Za pomoci upravených pravidel preferenčních hlasů odmítli rozhodnutí stranických orgánů a vykroužkovali Ivana Langera, Pavla Severu či Petra Štěpánka. Čtvrtina zákonodárců byla zvolena z nevolitelných pozic, mandát obhájilo pouze 86 poslanců. Ani tak razantní změny však změnu nepřinesly. Vládu provázely neustávající skandály, kabinet se drolil a parlamentní většina spolu s ním.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
