Evropská komise prověřila návrhy státních rozpočtů. Dříve, než je projednají národní parlamenty

Snaha o konsolidaci veřejných financí v eurozóně podle Evropské komise přináší výsledky. K zajištění udržitelného hospodářského růstu a zdravých veřejných financí jsou však zapotřebí další strukturální reformy.

Vyplývá to z historicky vůbec prvního hodnocení rozpočtových plánů 16 členských zemí EU, z nichž se ve 13 platí eurem.

"Dospěli jsme k rozhodujícímu okamžiku na cestě k hospodářskému oživení," uvedl evropský komisař pro hospodářskou a měnovou politiku Olli Rehn. Jak dodal, názory komise na rozpočtové plány podporují členské země v jejich snaze o dosažení silnějšího růstu a rozpočtové udržitelnosti.

Disciplinární kroky Bruselu

Veřejný dluh v eurozóně by se měl podle zprávy komise stabilizovat a průměrný rozpočtový deficit by se měl dostat pod stanovený limit tří procent HDP, jak nařizuje jedno z klíčových kritérií Maastrichtské smlouvy.

Komise nicméně rovněž uvedla, že kvůli příliš vysokým rozpočtovým schodkům zahájí disciplinární kroky proti Chorvatsku. Dodala také, že posílí disciplinární kroky proti Polsku, kterému stanoví rok 2015 jako nový konečný termín pro snížení deficitu pod tři procenta hrubého domácího produktu. Komise varovala některé země, mezi nimi i Itálii, Španělsko a Finsko, že u jejich rozpočtových plánů pro příští rok hrozí porušení pravidel Paktu stability a růstu.

Upozornila ale ina to, že rozpočtový plán Francie sice v souladu s pravidly je, nemá však pro jejich splnění žádnou rezervu. Francie podle komise přijala kroky doporučené ke snížení rozpočtového deficitu, zaznamenala ale pouze omezený pokrok v plánech strukturálních reforem.

Také rozpočtový plán Slovenska je podle komise sice obecně v souladu s pravidly Paktu stability a růstu, existují nicméně pochybnosti, zda je v jeho případě předpokládané snížení schodku pod tři procenta HDP udržitelné. Slovenský ministr financí Peter Kažimír k tomu v Bruselu novinářům řekl, že hodnocení jej nepřekvapilo. "Jsem s ním v zásadě spokojený. Je klíčové, že v této fázi nepřišla žádná nepříjemná překvapení," uvedl.

Slovensko nižší schodek udrží

Kažimír připomněl, že za dosavadní vývoj, včetně letošního roku, Evropská komise Bratislavu pochválila. Včetně jejího vysokého konsolidačního úsilí a toho, že letošní schodek Slovensko udrží pod třemi procenty HDP. "To je pro nás v těchto dnech klíčový cíl," prohlásil ministr. Obavy komise se podle Kažimíra týkají výhledu do budoucna. "Je teď na nás, abychom přesvědčili představitele komise i lidi doma, že jsme v případě reformy veřejné správy schopni doručit konkrétní a přesvědčivý plán a detaily, ze kterých vypadnou úspory," řekl Kažimír. Zlepšené letošní příjmy slovenského rozpočtu, které se čekají i v roce 2014, by podle ministra mohly v příštím roce pomoci slovenskému veřejnému zdravotnictví.

Rozpočtový schodek

3,5 PROCENTA

HDP dosáhne letos průměrný rozpočtový deficit v 28 zemích Evropské unie. V krizovém roce 2009 přitom odpovídal 6,9 procenta.

Veřejný dluh

89,7 PROCENTA

HDP činí veřejný dluh EU. S nejvyšším (přes 176 procent HDP) se potýká Řecko. Nejnižší (kolem 10 procent) vykazuje Estonsko.