Už od svého vzniku se Izrael těší výraznému růstu HDP. Do roku 1973 rostla izraelská ekonomika průměrným tempem 8,9 % ročně. Od konce jomkipurské války v roce 1973 průměrný růst HDP zpomalil na 3,8 %. I když počet obyvatel Izraele vzrostl za dobu existence židovského státu téměř desetkrát, z 800 tisíc obyvatel v roce 1948 na současných zhruba osm milionů, rostl dynamicky také HDP na obyvatele. Aktuální žebříček (Mezinárodního měnového fondu) zemí podle HDP na obyvatele v paritě kupní síly řadí Izrael s 29 531 americkými dolary na 28. místo ze 180 zemí světa.
Nástup světové finanční krize, který se projevil zhoršením úvěrových podmínek, pádem cen na kapitálových trzích a zpomalením spotřeby i investic, měl také za následek propad izraelského exportu ve druhé polovině roku 2008. V reakci na tento vývoj byla přijata monetární a fiskální opatření, díky nimž se podařilo poměrně rychle uklidnit trhy a obnovit důvěru spotřebitelů a investorů. Přesto se ani izraelská ekonomika nevyhnula výraznému zpomalení růstu, když ze 4 % v roce 2008 klesl meziroční růst HDP na 0,8 % v roce 2009.
STÁLE SOLIDNÍ HOSPODÁŘSKÝ RŮST
Ekonomické oživení v roce 2010 bylo taženo zejména obnovenou spotřebou domácností a vládními výdaji. Postupně se také začala přidávat poptávka ze zahraničí, která přispěla k růstu izraelského HDP. Ten v roce 2010 podle Mezinárodního měnového fondu stoupl o 5,7 %. Solidním tempem rostla izraelská ekonomika i v roce 2011, HDP se zvýšil meziročně o 4,6 %. Již v závěru roku se začaly objevovat známky zpomalení izraelské ekonomiky, které pokračovalo i v průběhu loňska. Růst HDP loni zpomalil na 3,4 %, což je nicméně stále velmi dobrý výsledek v porovnání s vývojem řady dalších rozvinutých ekonomik.
I když OECD předpokládá mírné zrychlení růstu izraelského HDP v letošním roce na 3,9 %, je další vývoj i nadále ovlivněn nižší poptávkou ze strany hlavních obchodních partnerů Izraele, Evropské unie a Spojených států.
Průmysl Izraele se v poměrně krátké době rozvinul z původních odvětví s nízkou přidanou hodnotou do špičkových oborů využívajících moderní metody a technologie výroby. Zatímco dříve dominovalo zpracování potravinářských výrobků a výroba oděvů, dnes tvoří páteř izraelského průmyslu softwarové aplikace, výroba léčiv, elektrických a elektronických zařízení, částí letadel a další technologicky náročné výroby. O dynamice změn svědčí například skutečnost, že ještě před dvaceti lety představovaly výrobky s nízkou přidanou hodnotou téměř polovinu izraelského exportu, dnes představují zhruba pětinu. Zbytek připadá na výrobky high-tech průmyslu. Specifickou součástí izraelské ekonomiky je tradiční zpracování surových diamantů. Ty představují přibližně 20 % izraelského dovozu a 30 % vývozu.
PŘES 40 PROCENT OBYVATEL MÁ VYSOKOU ŠKOLU
I přes zvýšené výdaje v souvislosti s finanční krizí se Izraeli v posledních letech daří snižovat své zadlužení vůči hrubému domácímu produktu. Vzhledem k řadě faktorů, jako je například absorbování imigračních vln či zvýšené výdaje na obranu, byly vládní výdaje Izraele v porovnání s ostatními státy OECD vždy vyšší. Přesto Izrael dokázal po roce 1985, kdy byl přijat ekonomický stabilizační plán, snižovat deficity veřejných financí. Vládní dluh, který v roce 2005 dosahoval podle Izraelského statistického úřadu zhruba 91 % HDP, se podařilo srazit na 71,5 % v roce 2010.
Podobně úspěšně se Izraeli dařilo v boji s inflací, která v roce 1984 dosáhla hrozivých 445 %. Základem bylo přijetí stabilizačního plánu v roce 1985, který zavedl nezbytné reformy a otevřel cestu liberalizaci izraelské ekonomiky. Součástí stabilizačního plánu bylo také zavedení nového izraelského šekelu výměnou za stávající izraelský šekel ve směnném poměru 1:1000.
Na úspěšné transformaci izraelské ekonomiky je velmi jasně vidět, jak je důležité vhodně skloubit nezbytné reformy, liberalizaci ekonomiky a příkladnou fiskální a monetární politiku s podporou vědy a výzkumu. Když k tomu ještě připočítáme, že více než 40 % obyvatelstva dosáhlo vysokoškolského vzdělání, je jasné, proč se Izraeli daří v mezinárodní konkurenci. Dle aktuálního žebříčku konkurenceschopnosti, který každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum, je Izrael 27. zemí v pořadí 144 zemí světa. Takto dobré pořadí zajišťuje zemi zejména schopnost inovací, ve které Izrael obsazuje přední místa na čele žebříčku. Pro srovnání, Česká republika je v tomto žebříčku 46. a v konkurenceschopnosti se spíše propadá.
Autor je ředitel odboru ekonomických analýz, MPO
Jedním ze symbolů moderního Izraele je komplex mrakodrapů v Tel Avivu s názvem Azrieli Center.
Foto: Shutterstock
