Německé přetoky elektřiny mají zastavit ochranné transformátory

Česko se ocitlo na pokraji blackoutu několikrát, naposledy v létě 2013. Důvodem jsou nečekané přetoky elektřiny především z Německa. Aby hrozbě zabránila, připravuje společnost ČEPS spuštění ochranných transformátorů.

Přestože je Česko jedním z největších evropských vývozců elektřiny, v některých dnech musí čelit obrovským přívalům elektrické energie ze zahraničí. Problém je, že zatímco klasický vývoz elektřiny je předem naplánovaný a dispečeři jsou na něj připraveni, takzvané přetoky elektřiny jsou nenadálé a mohou celou elektrickou síť narušit tak, že se kvůli ochraně začne sama nekontrolovaně vypínat. Tím nastane blackout.

Pro Česko představují největší nebezpečí přetoky elektřiny ze sousedního Německa. Soustavu zatěžují jednak obchodní výměny mezi Německem a Rakouskem, na něž nemá německá síť dostatečné kapacity, a jednak nečekané návaly elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ve dnech, kdy vane silný vítr, je to proud z větrných elektráren na severu, ve slunečných dnech se přidává ještě elektřina z obrovského množství solárních panelů, jejichž výkon přesahuje 35 GW, což se rovná výkonu 16 jaderných elektráren Temelín.

Německá síť není na tyto náhlé návaly připravená, a tak se proud rozlévá do okolních zemí, především do Polska a Česka, odkud putuje dále na Balkán. Řízení toků se stalo ještě komplikovanějším po vlně odstavování jaderných elektráren. ČEPS proto musí rezervovat část přeshraniční kapacity na tyto nepředvídatelné toky elektřiny, stejně tak musejí postupovat i další operátoři ve střední Evropě.

Pro zajištění bezpečnosti dodávek jsou regulátoři nuceni přijímat nová, opět národně specifická schémata. Ve Francii padl například návrh na podporu výstavby záložních kapacit, v Německu zase zavedení kapacitních plateb. Německo sice připravuje výstavbu nového vedení velmi vysokého napětí severojižním směrem, práce na něm jsou však příliš pomalé s ohledem na prudký boom obnovitelných zdrojů, kam směřuje také většina dotací.

Po neúspěšných jednáních s německou stranou, která nedokázala poskytnout záruky, že se úroveň přetoků sníží, se nejprve Polsko a později i Česko rozhodly pro zabudování ochranných transformátorů s řízeným posuvem (Phase-sifting transformer - PST), které nechtěný proud automaticky přesměrují jinam. Tedy v tomto případě zpět do Německa. Stejná zařízení se již osvědčila na hranicích s Německem a zeměmi Beneluxu.

Transformátory by měly stát v rozvodně Hradec u Kadaně, odkud je Česko propojeno s německou sítí a náklady na jejich výstavbu se odhadují na 2 miliardy korun. Zařízení by mělo být hotové v roce 2017. Podle německé strany jsou transformátory zbytečné, protože do té doby by mělo být vedení severojižním směrem posílené, česká strana tomu však nevěří.

Přetoky elektřiny a ochrana proti nim je jedním z největších problémů na cestě k liberalizaci evropské sítě. Pokud by totiž evropská síť už byla jednotná, nebyly by přetoky elektřiny vnímány jako přetoky, ale jako plánované zvýšení toku elektřiny, s nímž se dispečeři vyrovnávají denně. Elektřinu z Německa by přesměrovali na naše území, jako je tomu nyní, a vypnuli by ze sítě některou z tuzemských elektráren.

Největší hrozbu blackoutu v Česku představoval 24. červenec 2006, kdy kvůli vyhlášeným regulačním stupňům musely podniky omezit odběr a česká soustava pracovala v režimu ostrovního systému. Příčinou byly, jak už to u blackoutů obvykle bývá, souběhy několika událostí, s nimiž by si jinak dispečeři bez problémů poradili. V době, kdy probíhaly plánované opravy na jedné z hlavních linek vedení, došlo k nečekanému vypnutí rozvodny Diviča ve Slovinsku a zároveň se prudce zvýšily odběry elektřiny z Rakouska.