Když minulý týden na vernisáži své výstavy Antonín Hepnar oznámil, že chce po šedesáti letech ukončit kariéru, z publika se ozval smích. Nikdo z jemu blízkých lidí, kteří přišli do pražské Galerie 1, tomu nevěří.

O Hepnarově planoucí energii se mohli přesvědčit i návštěvníci podzimního festivalu Designblok, kde mezi převážně mladými talenty působil trochu jako zjevení. Antonín Hepnar je fenomén, který bez ohledu na to, co se dělo kolem, šel vždy vlastní cestou. Jeho díla byla přesto srovnatelná s proudy, které hýbaly světem designu na Západě. Itálie tak měla své bratry Castiglionovy a Československo Hepnara. Rozdíl byl v tom, že Hepnarovu práci docenilo pouze několik odborníků, o veřejné popularitě a masové produkci se hovořit nedalo.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se