Na národnostní mapě Rakouska-Uherska z roku 1906 můžete vidět, že bývalé mocnářství bylo skutečným babylonem národů, národností a etnických skupin. Na první pohled to má s dnešní státoprávní situací hodně málo společného - snad jen současné Rakousko může být na první pohled jakžtakž rozeznatelné (bez Jižního Tyrolska ovšem). Etnickou mapu tehdy komplikovaly hlavně německojazyčné a maďarské skupiny, např. v Sudetech, Transylvánii, Vojvodině i jinde.

Národnostně velmi "pomíchané" byly i Horní Uhry, tedy dnešní Slovensko, či Zakarpatská Ukrajina. Výsledky první a hlavně druhé světové války přinesly značné zjednodušení etnické mapy střední i jihovýchodní Evropy a opravdu výrazné národnostní menšiny jsou dnes v rámci národních států spíše výjimkou.

Pestrost národů Rakouska-Uherska znamenala také značné rozdíly v jazycích, zvyklostech nebo tradicích a odlišná byla samozřejmě také gastronomie. Některé dnes rozšířené pokrmy měly svůj původ v geograficky poměrně úzce ohraničených oblastech. O původu maďarského guláše si můžete přečíst v rubrice Za jídlem na stránkách 20-21.

52 mil.
obyvatelstvo

Tolik obyvatel žilo na začátku 20. století v Rakousku-Uhersku.

Zdroj: www.zonu.com

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist