Firmy loni vyvlastnily nejvíce akcionářů za 4 roky

Zájem o vytěsňování menšinových vlastníků z akciových společností byl loni nejvyšší za poslední čtyři roky. Souvisí to s novelou obchodního zákoníku od ledna 2014, která posílila postavení malých akcionářů. Vyplývá to z databáze MagnusWeb a propočtů poradenské firmy Bisnode.

O nuceném výkupu akcií od menšinových vlastníků v období 2005 až 2013 rozhodlo téměř 500 firem a celková částka za vytěsnění drobných akcionářů přesáhla 18,3 miliardy korun. "Boom vytěsňování drobných akcionářů jsme zaznamenali v roce 2005, vzápětí po platnosti novely zákona. K takzvanému squeeze-outu tehdy přistoupilo přes 40 procent společností (199) z celkového počtu firem, které se k tomuto kroku k dnešnímu dni rozhodly," uvedla analytička Bisnodu Petra Štěpánová.

V letech 2006 až 2009 zájem výrazně klesl, minoritní vlastníky vyplácelo zhruba 50 firem ročně. Následně v letech 2010 až 2012 vyvlastňování menšinových vlastníků dále zbrzdila ekonomická krize. Až v roce 2013 zájem opět vzrostl a byl nejvyšší za poslední čtyři roky.

Mezi firmami, které loni vytěsnily drobné akcionáře, byly například Třinecké železárny, Severomoravská, Jihomoravská a Východočeská plynárenská. Dosud největší vytěsnění provedla Československá obchodní banka v roce 2007 a vyplatila při něm více než 2,6 miliardy korun. Druhá příčka patří společnosti ArcelorMittal Ostrava s téměř 1,8 miliardy Kč v roce 2010, následuje Česká pojišťovna s částkou téměř 1,5 miliardy korun. "Pět největších squeeze-outů představuje zhruba 44 procent z celkové sumy použité na vyplacení minoritních vlastníků," dodala Štěpánová.

500

firem rozhodlo o vyvlastnění minoritních akcionářů v letech 2005 až 2013.