Barbora s Otou mě nabírají do auta v nemilosrdnou hodinu, o půl šesté ráno. Je ještě hluboká tma a jediný opravdu mrazivý den v téhle podivné zimě. Na severu Čech, kam míříme, je minus patnáct. Ještě za světla musíme stihnout šest opuštěných budov rozesetých nejen na severu Čech, ale také v Německu. Navíc není jisté, jestli se do všech objektů dostaneme, v cestě může stát nový plot, hlídač nebo psi.

"Většinou vyjíždíme dřív," říká Ota. "Jednou jsme objeli za den dvanáct míst a dostali jsme se jen do jediné budovy." Otovi je devětatřicet, je řidič autobusu a na Facebooku má populární urbexový profil Němá svědectví. Barboře je třiadvacet, studuje reklamu a marketing a vede webové stránky Opuštěná místa. Jejich facebookový ekvivalent sleduje 17 tisíc lidí z celého světa. "Ta stránka je jen vedlejší produkt," mávne Bára rukou. "Urbex je pro mě forma závislosti. Dávám do toho veškerý volný čas a volné peníze."

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se