Zástupci členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu včera dosáhli kompromisní dohody ohledně podoby mechanismu pro záchranu a případné uzavírání problémových bank v eurozóně. Tento mechanismus je jedním z pilířů plánované bankovní unie. Součástí dohody je fond, který má chránit daňové poplatníky před náklady na podporu bankovního sektoru.

"Dosáhli jsme spravedlivého kompromisu," řekl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. K nejkontroverznějším bodům jednání patřil záchranný fond, do kterého by banky měly vložit 55 miliard eur (zhruba 1,5 bilionu korun). Dohoda předpokládá, že banky tento fond naplní během osmi let. Země EU se v prosinci shodly na tom, že naplnění fondu by mělo trvat 10 let.

"Místo daňových poplatníků tu nyní bude fond, za který ponesou odpovědnost banky," uvedla europoslankyně Corien Wortmannová-Koolová. Státy EU během finanční krize vynaložily na podporu problémových bank z veřejných prostředků celkem 1,6 bilionu eur.

Dohoda počítá rovněž s tím, že Evropská centrální banka bude mít hlavní roli při rozhodování o spuštění procesu uzavírání bank. To má vládám jednotlivých zemí omezit prostor k tomu, aby takovýto krok napadly.

Záchranný fond představuje jádro záchranného mechanismu označovaného jako SRM (Single Resolution Mechanism). Pokud by se nepodařilo nalézt shodu do konce měsíce, nemohl by Evropský parlament schválit SRM před květnovými volbami a vše by se zpozdilo nejméně do podzimu.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace