Té písničce Ivana Mládka nešlo na začátku osmdesátých let uniknout. Rozhlasová stanice Hvězda ji hrála pořád. Jmenovala se "Pojď v moji realitu" a než odezněla celá, stihl jsem ji při každé sloce milovat a u refrénu nenávidět. Důvod byl přitom stejný: neuvěřitelná jazyková tupost té doby. Mládek si z ní mistrně utahoval, ale pak na člověka dosedla tíseň, že to vlastně legrace není, protože to je univerzální jazyk pokročilé husákovské normalizace. A cestování se mu nevyhnulo.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se