Jiří Husák

1. Jak si vybírám cíl svých cest

Nejvíce mě lákají místa, která v sobě spojují možnosti poznávání starobylé kultury a architektury, místních lidí a současně i zajímavé přírody. Fascinují mě místa, jež jsou úzce spjata s dějinami lidstva.

2. Které tři vlastnosti musí mít můj/moji spolucestující

Chuť prožít a vidět nové věci, schopnost komunikovat a sdílet prožitky. Pak je cesta mnohem intenzivnější.

3. Bez čeho se na cestách neobejdu

Neobejdu se bez dobré společnosti.

4. Kde jsem potkal nejmilejší lidi

V Karibiku, kde jsme plachtili v oblasti ostrovů St. Lucia a Grenadiny a navštívili mnoho domorodců.

5. Můj nejsilnější gastronomický zážitek

Nejvíce vzpomínám na morče, které je typickým svátečním jídlem v Andách. Chutná trochu jako tuhé kuře. S kuřetem si ho ale rozhodně nespletete, na talíři si je totiž pořád dost podobné. Přidám ještě jednu zajímavost. Hádejte, co jí Ježíš na obraze Poslední večeře Páně v katedrále v Cuzcu? Morče.

6. Nejcennější suvenýr, který jsem si přivezl

Nejvíce si vážím kusu surového ebenového dřeva, který jsme se synem dostali v Tanzanii po moc zajímavém povídání s místním umělcem na tržišti. Je tak spojen s konkrétním člověkem, s našimi emocemi, má duši.

7. Co mě na cestách nejvíc překvapilo

Zima v Andách v červenci. Když jste v tropickém nebo subtropickém pásu, nečekáte teploty pod bodem mrazu.

8. Tři zásady, které na cestách vždy dodržuji

Mám velkou úctu a respekt k místním zvykům a kultuře. Vždy se snažím chovat bezpečně, ale zároveň přirozeně zvídavě.

9. V čem jsou lidé všude na světě stejní

Rádi se smějí, žijí, milují, stejně jako my.

10. Kam se rád vracím

Mám moc rád Český ráj (na fotce) a Šumavu, sem se vracím často a neumím si představit, že by se mi ta místa někdy omrzela. Ze zahraničních destinací si opakovaně užívám krásy chorvatského pobřeží. Vzhledem k tomu, že mám rád lodě, tak nejraději objevuji různá zákoutí z paluby plachetnice.

Foto: ČTK, archiv J. Husáka