Petr Fischer: Stulit se do díla proživatelky Adrieny Š.

Smrt člověka je z hlediska druhých vždy jakýmsi vypadnutím ze symbolické mapy. Zemřelí už tu nejsou jako jisté znaky odlišnosti, na které se můžeme spolehnout, protože pravidelně vpadávají do našeho života, nýbrž přetrvávají už pouze jako stopy, které zůstávají ve společenském proudu vědomí i v tom kterém z nás.

Mrtví, kteří opustili a zhasli svůj vlastní svět, přežívají v našich symbolických krajinách. Někde jen jako máloříkající jména, jinde jako shluky či komplexy, které v nás kromě vzpomínek zanechávají i potřebu nechat žít dál.