Krátké zprávy ze světa

Asie se soustřeďuje na investice do technologií

Asijští giganti se čím dál tím víc soustřeďují na investice do mladých technologických společností. A tak i když nelze mluvit o něčem srovnatelném například se Silicon Valley, především Singapur a Hongkong se stávají hlavními zdroji pro investice v této oblasti. Asijští technologičtí lídři, mezi největší patří Alibaba a Tencent, upevňují svou pozici na světových trzích. Na druhou stranu pro americké, evropské, ale i izraelské firmy je vstup asijského kapitálu jedinečnou příležitostí, jak se dostat na asijský trh, který je z hlediska technologické vyspělosti a spotřebitelské základny mnohem zajímavější než ten západní.

Průmyslová výroba v Číně v květnu konečně nastartovala

Průmyslová výroba konečně roste v reakci na vládní opatření, která měla za cíl stimulaci průmyslu. Dokládá to index nákupních manažerů, který v květnu vzrostl o 0,4 bodu na 50,8 bodu a je důkazem zlepšující se situace ve velkých podnicích. To by mohlo znamenat konečné oživení ekonomiky, která se potýká s problémy, a i když růst HDP ve výši 7,4 % splnil vládní cíle, je nejnižší od 90. let. Varujícím signálem je naopak nejistá situace na trhu s nemovitostmi, jejichž ceny klesly poprvé po dvou letech. Vláda proto bude i nadále pokračovat v různých stimulačních opatřeních, aby zajistila pomalý, ale stabilní růst.

Růst zahraničních přímých investic do Evropy

Fakt, že se Evropa vymanila z následků světové hospodářské krize, dokládá i rekordní nárůst zahraničních přímých investic a obnovená důvěra investorů. Investice v roce 2013 dosáhly 223 miliard eur, což představuje 25% růst oproti předešlému roku. Tyto investice přinesly ovoce v podobě bezmála čtyř tisíc projektů a 166 tisíc nových pracovních míst. Na druhou stranu, horší zprávou je, že většina projektů byla realizována evropskými investory, pouze necelých 8 % pocházelo z Brazílie, Číny, Ruska a Indie. Nejvíce investičních projektů potom směřovalo do Velké Británie, Německa a Francie. Pomalu se mění i trend, do jakého sektoru investice směřují - oproti průmyslu, který byl obvyklý v 90. letech, v posledních letech stoupají investice do oblasti digitálních technologií, tzv. živých věd a farmaceutického průmyslu.

Malajsie se zaměřuje na produkci high-tech

Obchodní bilance Malajsie v dubnu překonala odhady expertů, když dosáhla 8,9 miliardy malajsijských ringgitů (MYR) oproti očekávaným 6,7 miliardy. Příčinou růstu je stoupající tendence vývozu elektroniky, v níž se Malajsie snaží konkurovat Číně. Vývoz tak vzrostl za měsíc bezmála o 19 % a byl tažen především elektrickými produkty a elektronikou. Tento fakt potvrzuje úspěšnost vládní strategie, která usilovala o snížení podílu vývozu tradičního palmového oleje a naopak o podporu růstu produkce technologicky náročnějších výrobků s přidanou hodnotou. Malajsie má přitom co nabídnout, a to poměrně velkou, avšak hlavně levnou pracovní sílu spolu s pobídkami pro zahraniční investory. Země se tak stala 9. největším světovým exportérem elektronických produktů.

Mexiko otevírá ropný sektor zahraničním investorům

Liberalizace mexického ropného průmyslu, který byl dosud v rukou státní společnosti Pemex, je jednou z největších událostí v ropném průmyslu za několik posledních let. Mexiko je totiž sedmým největším světovým producentem ropy, a to svůj potenciál využívá pouze částečně. V posledních letech totiž klesala těžba již otevřených nalezišť, ale Mexiko má dokonce i mnoho zatím nevyužitých on-shore (na pevnině) i off-shore (v moři) zásob, které by mohly zemi co do objemu prokazatelných zásob ropy postavit na stejnou úroveň například s Kuvajtem.

Konkurenceschopnost evropských zemí klesá

Hodnocení konkurenceschopnosti zemí, které pravidelně sestavuje Světové ekonomické fórum, odhalilo sestupnou tendenci u zemí Evropské unie. Překvapením je, že nejvyšší hodnocení v žebříčku mezi evropskými zeměmi získalo Finsko. Tato země sice bývala modelem konkurenceschopné ekonomiky, avšak tyto časy jsou už dávno pryč. Finská ekonomika v posledních pěti letech nerostla, míra nezaměstnanosti v zemi stoupla na devět procent a dřívější symboly inovací, jako byla značka Nokia, se vytrácejí.

Jižní Korea hlásí rekordní hodnoty exportu

Zlepšující se kondice globální ekonomiky spolu s obnovenou poptávkou má za následek rekordní výsledky jihokorejského exportu. Obchodní přebytek v dubnu 2014 byl tak největší za posledních deset let a dosáhl 10,7 miliardy dolarů. Příčinou je rostoucí poptávka po jihokorejských plavidlech, automobilech a elektronice - mobilních telefonech.

Udržitelný růst a rozvoj zelených technologií na africkém kontinentu

Afrika se stává zajímavým cílem pro investice do zelených technologií, a to díky kombinaci ekonomického růstu (za posledních 10 let HDP vzrostl nejméně trojnásobně) a prostředí příznivého pro jejich rozvoj. Za poslední roky prošly tyto země reformami s cílem zlepšit podnikatelské prostředí, nastavily pobídky pro růst investic soukromého sektoru a obecně vzato jsou dnes považovány za velmi otevřené vůči dovozu ze západních zemí. Dalšími pozitivy je předpoklad dalšího růstu afrických ekonomik spolu s růstem populace (dvě miliardy obyvatel během 40 let), který s sebou nese jednak zvyšující se poptávku, ale také rostoucí spotřebu energie, již je nutno zajistit i v infrastrukturně nedostatečně zajištěných oblastech. Můžeme proto předpokládat, že tyto země začnou růst podobným tempem jako například Čína, bude však nutné zabezpečit, aby tento růst byl udržitelný. Tyto faktory tak z Afriky činí jedinečnou příležitost pro investice v oblasti zelených technologií a získávání energie z obnovitelných zdrojů.

Arabské ekonomiky zasažené politickým zemětřesením začínají opět růst

Podle nedávné zprávy Mezinárodního měnového fondu a jeho odhadu vývoje ekonomik, kterých se dotklo arabské jaro, se tyto země konečně vydávají na cestu ekonomického růstu. Egypt, Jordánsko, Jemen, Maroko a Tunis by měly růst tempem 2,9 % v roce 2014 a 4,3 % v roce 2015. Po třech letech se tak tyto ekonomiky, jejichž růst v roce 2011 skokově klesl až z 5 % na maximum 1,1 %, mohly konečně stabilizovat. Růst ekonomik byl v tomto období tažen spíše domácí spotřebou, ale od roku 2014 zaznamenáváme i obnovený růst vývozu, počtu pracovních míst a zaměstnanosti a také nastartování veřejných investic. V případě Maroka přinesla ovoce dlouhodobá snaha o diverzifikaci exportu a otevřená politika pro zahraniční přímé investice nutné pro rozvoj průmyslových odvětví.

Nutná restrukturalizace energetiky v Indii

Indie má páté největší zásoby černého uhlí na světě, přesto je třetím největším dovozcem této suroviny. Důvodem je extrémní neefektivita těžby a zastaralé technologie. Výsledkem jsou časté výpadky dodávky elektrické energie a stále rostoucí dovozy uhlí, ale i ropy a plynu. Čistý dovoz energetických surovin tak v současnosti činí přes 6 % HDP v hodnotě 120 miliard dolarů a podle odhadů by mohl do roku 2023 stoupnout na 230 miliard dolarů. Řešením této situace je nutné zvýšení efektivity těžby, snížení závislosti na dovozu ropy, zvýšení využívání zemního plynu, a především intenzivní využívání obnovitelných zdrojů energie. To by mělo za následek snížení objemu energetických dovozů až o 65 miliard dolarů ročně.

Dita Nedělková
vedoucí oddělení centra informačních služeb, CzechTrade
dita.nedelkova@czechtrade.cz

Finsko (město Helsinky na snímku) je podle Světového ekonomického fóra nejkonkurenceschopnější ekonomikou v Evropě.
Foto: Shutterstock

Těžba uhlí v Indii je extrémně neefektivní. Horník na snímku pracuje v podzemním dole ve státu Džhárkhand na východě Indie.
Foto: Reuters