Pokud chtělo hnutí ANO vnést do politiky nový manažerský styl, minimálně v Českých drahách se mu to rozhodně nepodařilo. Zákopovou válku mezi ministrem dopravy a permanentně ohroženým generálním ředitelem Českých drah přece dobře známe. A těžko věřit, že ji někdo chce opakovat.

Když v roce 2008 nastupoval Petr Žaluda do čela drah, podobně jako u Daniela Kurucze ministr mluvil o volbě schopného manažera. Ale už po několika měsících se pod Žaludou začala třást židle. A stejné je to nyní u Kurucze. Žaluda z permanentního ohrožení nevyšel od té doby, kdy hned první rok vykázal provozní ztrátu. Sice nakonec přežil sedm ministrů, ale znovu a znovu musel bojovat o svůj post. Vaz mu definitivně zlomil až letitý nepřítel, ministr dopravy Zdeněk Žák. U Kurucze je to podobné. Ministr dopravy Antonín Prachař ho také představil jako toho správného šéfa drah po divokém ročním intermezzu Dalibora Zeleného. Ale už nyní se ho pokouší dostat ze sedla. To je oproti Žaludovi přece jen ještě rychlejší pád z přízně vládní elity.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se