Sociální rozdíly

Ázerbájdžánské hospodářství je těsně spjato s vývozem ropy a zemního plynu a od roku 2012, kdy došlo k propadu poptávky po této komoditě, opět postupně posiluje. Místní prezident Ilham Alijev, který je ve funkci od roku 2003, během svého funkčního období dokázal v zemi udržet poměrně klidnou politickou a také sociální situaci. V posledních letech ovšem dochází ke značnému růstu sociální nerovnosti. Fenomén finanční nerovnosti mezi obyvateli je způsoben zejména tím, že státní kasu a uzavřený okruh obyvatel živí příjmy z objemného vývozu fosilních paliv. Ostatní hospodářské sektory sice fungují poměrně stabilně, ale výnosy ani zdaleka nedosahují zisku z těžebního průmyslu. Proto jsou za stále větší hrozbu považovány regionální nepokoje.

Daně

V roce 2001 Ázerbájdžán přijal nový daňový řád, který je pro firmy, jež chtějí v zemi podnikat, zdrojem závazných pravidel i dnes. Všechny zahraniční právnické osoby se musejí registrovat na daňovém úřadu, bez ohledu na to, zda jejich činnosti podléhají zdanění, nebo ne. Zápis musí být proveden do měsíce od zahájení obchodní činnosti. Také ukončení činnosti by mělo být hlášeno měsíc předem. Daň ze zisku je od roku 2010 stanovena na 20 %. Daňové přiznání by mělo být vypracováno jednou za rok, zatímco platby je třeba odesílat čtvrtletně. Zahraniční společnosti, které v Ázerbájdžánu nesídlí, podléhají takzvané srážkové dani. Například zdanění dividend je stanoveno na 10 %.

Objem zahraničních investic

Objem zahraničních investic, které do Ázerbájdžánu směřovaly v období od ledna do června 2014, činil 2,8 miliardy dolarů. Podle místního statistického úřadu se hodnota v porovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšila o 20,7 %. Hlavními investory jsou Velká Británie, Norsko, USA, Turecko, Japonsko a Francie. Podíl těchto zemí dohromady tvoří 80 % všech investic. Nejvíc financí do země proudilo z Velké Británie, která zde investovala přibližně 889 milionů dolarů. Norové investovali 509 milionů dolarů, Američané přibližně 276 milionů a na čtvrtém místě se umístilo Turecko s 267 miliony USD.

Zkušenost amerických společností s investicemi v Ázerbájdžánu

Podle amerických firem, které v Ázerbájdžánu investovaly, je skutečnost odlišná od obrazu, který předkládají například ratingové společnosti. Vláda oficiálně aktivity zahraničních společností vítá, ale význam přímých investic pro ekonomiku jí podle Američanů uniká. Z nabídky služeb a informací agentur na podporu investic by se mohlo zdát, že v zemi panuje přívětivé obchodní klima. Americké ministerstvo zahraničí ovšem ve své zprávě říká, že firmy se brzy střetly s nadměrnou byrokracií, slabými právními institucemi, bezohledným chováním politicky propojených elit a také s korupcí.

Zahraniční společnosti mají ze zákona částečně omezený přístup do oblastí národní bezpečnosti a obrany, energetiky a komunikací. Ostatní sektory by měly být otevřené s rovnými podmínkami pro všechny. Zkušenosti západních firem ovšem tento výrok nepotvrzují.



Milan Škopek
analytik, oddělení Centrum informačních služeb, CzechTrade
milan.skopek@czechtrade.cz

Nové výškové budovy v hlavním ázerbájdžánském městě Baku kontrastují s okolím.
foto: ČTK

Zahraniční firmy mají omezený přístup do oblasti energetiky. Na snímku dělník opravuje elektrické vedení nedaleko Baku.
foto: reuters