Dvěma letošními koncerty navážou Struny podzimu na svůj dlouhodobý zájem o etnickou hudbu, někdy označovanou jako world music. První z vystoupení, na něž 23. října do Pražské křižovatky přiletí íránský sitárista Hossein Alizâdeh a perkusista Pejman Hadadi, se soustředí na různé podoby improvizované hudby v perské tradici.

Alizâdeh je virtuózním hráčem na setar, tedy čtyřstrunnou loutnu s dlouhým krkem, a také na šestistrunný tar, jejž lze snadno poznat podle rezonanční skříňky ve tvaru ležaté osmičky. K těmto nástrojům se hudebník dostal v dětství na západě Íránu, kde vyrůstal obklopený ázerbájdžánskou menšinou, sám má navíc azerské kořeny po matce.

Na Teheránské univerzitě však Alizâdeh kromě íránské tradice studoval i evropskou hudební teorii. "Začal jsem se učit na klavír, abych lépe porozuměl evropské harmonii, a také jsem zkoušel hrát na kytaru, abych si ujasnil rozdíly mezi evropskými a východními strunnými nástroji," vysvětlil hudebník, který pak ve studiích kompozice a muzikologie dál pokračoval v Berlíně.

Do Evropy pronikl poprvé s orchestrem slavného švýcarsko-francouzského baletního choreografa Maurice Béjarta, dnes má Alizâdeh na kontě tři nominace na Grammy, mimo jiné za album Endless Vision, natočené s hráčem na dechový nástroj duduk Djivanem Gasparyanem. Kromě jiného Alizâdeh také vyučoval na univerzitě v Kalifornii, americkém státu, kde se usadil i jeho spoluhráč z vystoupení na Strunách podzimu, perkusista Pejman Hadadi. Ten v Kalifornii dvakrát získal cenu nadace Durfee za hudební virtuozitu a dnes bývá označován jako nejvýraznější íránský perkusista žijící na Západě.

V Českém muzeu hudby 30. října vystoupí gruzínský polyfonní sbor Didgori, který navazuje na bohatou hudební tradici: gruzínská polyfonie byla roku 2001 jednou z prvních položek na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Ve světě tento jedinečný hudební projev dlouho reprezentoval sbor Rustavi. Členové sboru Didgori, který vznikl v roce 2004, právě na hudbě Rustavi vyrůstali, přestože sami se pokoušejí o jiný přístup k tradici. "Chceme se víc přiblížit kořenům a zároveň usilujeme o větší svobodu při zpěvu a improvizaci," vysvětlují členové sboru, kterých na Struny podzimu přijede třináct.

Festivalu sbor doporučil hudebník a zakladatel veletrhu Womex Ben Mandelson, jenž patří mezi nejuznávanější kapacity v oboru etnické hudby. "Když členové Didgori zpívají, stojí těsně u sebe, ale jde z nich pocit, jako by zpívalo jedno tělo," popsal Mandelson.

Sbor Didgori se zaměřuje na sakrální hudbu i lidové písně. Vydal živé i studiové album a absolvoval také koncert v jednom z klíčových regionů středomořské polyfonie, na ostrově Korsika. Svým názvem však Gruzínci odkazují do historie, konkrétně k bitvě, která se odehrála v okolí stejnojmenné hory západně od Tbilisi. Roku 1121 tu gruzínský král David IV. porazil turecko-perská vojska - po více než čtyři století trvající muslimské okupaci tak znovu dobyl pozdější hlavní město Gruzie.