Knihy

Nesnesitelná vlezlost utopence

Émile Zola
Tereza Raquinová
(Přeložila Dana Melanová)
Odeon 2014, 224 stran

Současná odeonská Knihovna klasiků někdy nemá valný důvod spěchat s novými překlady starých bardů, jelikož tím jim lepší znění nutně nezaručí. A přece Zolův štiplavý styl z aktualizace těží. Francouzský velikán, z něhož školské pojetí literární vědy milující "-ismy" vyrobilo "naturalistu", se teprve ve čtvrté knize z roku 1867 dočkal uznání zásluhou přesvědčení, že v sociálním románu má k bídě člověka smrt hrozivě blízko, přičte-li se přetvářka. S kolegy o fenoménu smrti ostatně v pařížské restauraci Magny debatoval pravidelně, zevrubně a vlivně. Motiv likvidace manžela, kterého cizoložný páreček vyhodí z loďky, využili posléze úspěšně například Dreiser s Nabokovem. Málokterý autor se však tak podrobně zaměřil na přízrak utopence, jenž drtí psychiku Terezy a Laurenta až do hořkého konce.