Jak zlepšit fungování pošty? Ve hře je model "co pobočka, to franšíza"

Místo na poštu chodí lidé v Hojsově Stráži do místního obchodu s potravinami. Nic složitého si tady sice nevyjednají, ale doporučený dopis jim spolehlivě přijde. V šumavské vesnici se 122 obyvateli už přes rok funguje jedna ze 137 poboček, které už pošta v Česku převedla na soukromníky. Aby ušetřila za provoz.

Právě ztrátové poštovní úřadovny v malých vesnicích významně zatěžují hospodaření státního podniku – udržení husté sítě vyjde poštu ročně na 2,4 miliardy korun. A pobočky nepřímo také spustily aktuální koaliční roztržku: ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) chce pro poštu 700 milionů ročně navíc, aby dokázala udržet pobočky i v nejmenších vesnicích. Jenže ministr financí Andrej Babiš (ANO) je nechce uvolnit.

Česká pošta má přitom ve srovnání se sousedními státy jen zlomek podobných franšíz, jaká funguje právě na Šumavě ve spolupráci s obchodem sítě COOP. Například v Německu převedli na soukromníky dokonce všechny pošty, rakouská pošta pak sama provozuje jen 535 z 1894 poboček.

A je to zároveň model, který se zamlouvá i ministerstvu financí vedenému Babišem. Ministr vnitra Chovanec naproti tomu říká, že pošta nemůže hned začít kvůli šetření ve velkém převádět své úřady na soukromníky: "Jsem pro franšízy, ale to je záležitost pěti nebo deseti let. Kdežto pošta potřebuje peníze už pro příští rok, aby se nedostala do problémů."

Loni sice ještě státní podnik vydělal 220 milionů korun, jeho pozice na trhu je ale stále těžší. V roce 2013 poště skončil monopol na doručování písemností do 50 gramů, už dříve přišla také o balíky. Ztenčily se i příjmy z komunikace mezi úřady, která se už povinně odehrává elektronicky. A o své se hlásí zaměstnanci, jichž se sice na rozdíl od těch státních nedotkly škrty v platech, na druhou stranu jim ale několik let ani nevzrostly.

Pro přechod na franšízy mluví i další argument: Češi si užívají nebývalého luxusu, podle dat Eurostatu mají spolu s Kyprem k dispozici suverénně nejhustší síť poštoven - v tuzemsku jich je 3216. Více než tisíc z nich provozuje firma nad rámec vyhlášky Českého telekomunikačního úřadu, takže jsou oficiálně nepovinné.

Chovanec tvrdí, že není možné Českou poštu srovnávat třeba s tou německou. "My hasíme, zatímco oni mají prosperující firmu - ale ne kvůli franšízám," tvrdí ministr, pod nějž pošta patří. Němci investovali do mezinárodního přepravce DHL, a velkou část příjmů Deutsche Post navíc vytváří v zahraničí.

Na druhou stranu, pošta byla vždy velmi citlivé politické téma. Hlavně když přišlo na rušení poboček, které vyhlásil už v roce 2008 tehdejší ředitel Karel Kratina, což přispělo k jeho odchodu. Nebo když Topolánkova vláda začala uvažovat o přeměně pošty na akciovou společnost.

Ostatně i premiér Bohuslav Sobotka minulý týden ujistil, že Česká pošta zůstane státní - a že nebude rušit pobočky ani v těch nejmenších obcích. Přitom rušení poboček nikdo, ani lídr ANO Babiš, nenavrhuje. "Jen jsem si dovolil říct, že se chci podívat na hospodaření pošty. Zbytek je předvolební kampaň sociální demokracie," tvrdí Babiš. A zatímco on chce hledat rezervy, Chovanec říká, že podnik jede na doraz. "To mi přijde zázračné - prý už nejsou žádné rezervy," pochybuje Babiš.

Jediné, kde ministr vnitra připouští prostor pro úspory, je nepotřebný majetek. Aby ho pošta mohla prodat, je ale třeba zrušit staré vládní rozhodnutí o přeměně na akciovku. To ale blokují finance, pošta podle nich má hledat jiné cesty.